Franco dál dělí Španělsko

Pouhé dva týdny před španělskými parlamentními volbami byly z monumentálního památníku u Madridu přemístěny ostatky generála Franka. Emoce kolem aktu ukazují trvající rozdělení společnosti.

MADRID/PRAHA Pro jedny je to, byť opožděné, zadostiučinění obětem občanské války, pro druhé akt politické zvůle na mrtvole, která se nemůže bránit. Čtyřiačtyřicet let po smrti Franciska Franka, vítěze španělské občanské války (1936–1939) a pozdějšího autoritářského vládce země, byly generálovy ostatky vyzvednuty z památníku ve Valle de los Caídos (Údolí padlých) a přemístěny do rodinné hrobky u Madridu.

Exhumaci, která má pro Španělsko velký symbolický význam, předcházela vleklá právní bitva. Přemístění Frankových ostatků, iniciované socialistickou vládou premiéra Pedra Sáncheze a posléze schválené parlamentem, se generálovi potomci snažili zabránit soudní cestou, ale neuspěli. Klíčový byl nakonec zářijový výrok španělského Nejvyššího soudu, proti kterému již nebylo odvolání.

Rakev zabalili do vlajky Vyzdvižení Frankových ostatků z podzemního kostela, který je součástí obřího památníku v Údolí padlých, včera probíhalo za přísných bezpečnostních opatření a v dusné atmosféře. Ze samotného aktu byli vyloučeni zástupci médií a přímo se ho zúčastnilo pouze 22 Frankových potomků, kněz, španělská ministryně spravedlnosti Dolores Delgadová a několik vládních úředníků.

Podle listu El País vynesli rakev s Frankovými ostatky ven z kostela osobně generálovi potomci za volání „Ať žije Franco!“a „Ať žije Španělsko!“. Rakev byla přitom zabalena do takzvané předkonstituční vlajky používané za Frankovy vlády, ač to současný kabinet předem výslovně zakázal. K žádnému incidentu ale nedošlo.

Generálovy ostatky byly poté helikoptérou přemístěny na hřbitov Mingorrubio severně od Madridu, kde spočinou v rodinné hrobce vedle Frankovy manželky Carmen Polové. Přistání helikoptéry sledovaly desítky Frankových příznivců, kteří skandovali hesla proti vládě a jejímu předsedovi Pedrovi Sánchezovi.

Frankovi potomci původně usilovali o to, aby někdejší vládce Španělska mohl být pohřben v katedrále Panny Marie Almudenské v těsném sousedství královského paláce v Madridu. Vláda to však zamítla s odkazem, že frekventovaná lokalita by se mohla stát „poutním místem“Frankových podporovatelů. Údolí padlých

A těch ve Španělsku – 80 let po skončení občanské války, která Franciska Franka vynesla do čela státu – stále není málo. Potvrdil to i průzkum veřejného mínění, zveřejněný tento měsíc deníkem El Mundo: podle něj je španělská společnost v pohledu na přesun Frankových ostatků rozdělená, neboť akt schvaluje 43 procent respondentů, ale proti se staví 33 procent dotázaných.

Zbraň v politickém boji? Zatímco španělští politici z levé strany spektra – kteří přemístění Frankových ostatků prosadili – byli včera ve svých vyjádřeních spíše umírnění a mluvili o „vítězství demokracie“, někteří jejich političtí soupeři si servítky nebrali a poukazovali na fakt, že vládnoucí socialistická strana (PSOE) chce aktu údajně využít v nadcházejících parlamentních volbách. Ty se budou ve Španělsku konat již 10. listopadu.

„Podle mého názoru by Frankovy kosti neměly být hlavním zájmem

Francisco Franco Bahamonde programu vlády (...) Je hotovo a snad teď o tom Sánchez přestane konečně mluvit,“řekl Albert Rivera, šéf středopravé strany Občané (Ciudadanos).

Nejostřejší názor proti vyjádřil Santiago Abascal, vůdce krajněpravicové strany Vox: „Kdo si zahrává s ostatky mrtvých, nakonec na něj padne Tutanchamonova kletba,“pohrozil.

Přemístění Frankových ostatků přivítali zástupci spolků sdružujících potomky obětí občanské války stejně jako někteří historici. „Odstranění diktátorových ostatků z Údolí padlých představuje první čin, kterým jsme Franka donutili podvolit se demokratické proceduře (...) Jedenapůltunový balvan, který zakrýval jeho hrob, byl odvalen a spolu s ním i jedna velká překážka dalšího rozvoje Španělska,“uvedl včera Emilio Silva, ředitel Společnosti pro historickou paměť.

Poznámku k tématu čtěte na straně 10

Villalba El Escorial Brunete ŠPANĚLSKO Madrid Údolí padlých hřbitov Mingorrubio-El Pardo Frankovi příbuzní vynášejí rakev s diktátorovými ostatky z baziliky 152 metrů vysoký kříž kopule s mozaikou Santiaga Padróse skalní Bazilika sv. Kříže Hrobky Franka a Rivery se nacházejí pod kupolí Baziliky sv. Kříže vyražené ve skále – Riverovy ostatky zde zůstávají – zatím hroby Franka a Rivery benediktinské opatství Památník postavený v letech 1940 až 1958 nedaleko obce San Lorenzo de El Escorial se nachází 9,5 kilometru severně od kláštera a královského paláce El Escorial. Francisco Franco, který nařídil jeho výstavbu, zde byl do včerejška pohřben vedle Josého Antonia Prima de Rivery, zakladatele strany Španělská falanga. Celkem zde leží 33 872 frankistů a republikánů, kteří mezi sebou bojovali v občanské válce (1936–1939). (4. 12 1892 – † 20. 11. 1975) V roce 1923 byl za potlačení marockého povstání králem povýšen na brigádního generála. Po vzniku republiky (1931) sloužil na Baleárách, v Maroku a na Kanárských ostrovech. V létě 1936 zahájil občanskou válku, která během tří let stála životy více než půl milionu lidí. Zákonem o nástupnictví obnovil v roce 1947 bourbonskou monarchii a jako budoucího krále jmenoval v roce 1969 Juana Carlose. Až do své smrti vládl Španělsku pevnou rukou jako caudillo (vůdce). Vstup do skalní Baziliky svatého Kříže Autory projektu byli architekti Pedro Muguruza a Diego Méndez, projekt je vyzdoben monumentálními sochami Juana de Ávalose