Trpišovský chválil: Jsem na kluky pyšný

PRAHA Smíšené pocity měl po těsné porážce s Barcelonou (1:2) slávistický trenér Jindřich Trpišovský. „Jsem na jejich výkon pyšný, jenže fotbal se hraje na góly a ne na umělecký dojem. A prohra dnes hodně mrzí,“začal s hodnocením.

Co třiačtyřicetiletý kouč po velkém zápase, v němž jeho svěřenci sahali po senzačním bodu, řekl dál?

O výkonu svého týmu: Když vynechám prvních dvacet minut, musím říct, že kluci hráli fantasticky. I když je to prohra a bez bodu, náš výkon postupně gradoval. Podali jsme skvělý týmový výkon a individuální výkony některých našich hráčů byly srovnatelné se soupeřovými. A všichni víme, proti komu jsme stáli, jací hráči tam byli. Jsem strašně rád za projev týmu. Když prohrát, tak prohrát takhle. Jsem na kluky pyšný, troufám si tvrdit, že jsme lidi bavili.

O inkasovaných brankách: Od nás to byl špatný vstup do zápasu a to celkově, nejen ten gól. Prvních patnáct až dvacet minut jsme byli hodně daleko od soupeře. Oni byli strašně dominantní, skvělí u míče. Nehráli jsme tak, jak jsme chtěli. Škoda, že jsme prohráli takovým gólem po neuvěřitelném odrazu, takovou souhrou okolností. Dali jsme si v podstatě dva vlastní góly.

O síle soupeře: Byly pasáže, kdy nám nepůjčili balon. Kromě dvou gólů měli taky spoustu šancí, které Ondra (Kolář) chytil nebo naši hráči zablokovali. Třeba Hovorka v 90. minutě skvěle vyřešil situaci tři na jednoho.

O Barceloně v televizi a ve skutečnosti: Je to rozdíl. Na obrazovce jsou rychlí a doopravdy ještě rychlejší. Nejde jen o driblink a vedení míče, ale celkově o rozhodování hráčů. Třeba Suárez tahá míče do těžké pozice, ale deset sekund předtím už je rozhodnutý, co udělá, a hráči mu dobře odskočí. Pak přijde prudká přihrávka, dva doteky a jim míč prostě neodskočí. My naopak jdeme do brejku a odskočí nám to.

O Lionelu Messim: Je neskutečný.

On si to dá levou šajtlí, pak si to pravou stáhne zpět a proskočí mezi dvěma protihráči.

O neúspěšné honbě za remízou: Posledních deset minut jsme si vytvořili spoustu situací ve vápně, které mohly skončit gólem. A donutili jsme soupeře do situací, které musel řešit. Když vidíte, že nám Barcelona v některých fázích odevzdá balon, protože nemá komu nahrát, je to skvělé.

O trápení v koncovce: Za tři zápasy jsme dali dva góly, což je na této úrovni strašně málo, zvlášť když sečtu všechny šance, co jsme měli. Vždycky se bavíme, že když si vytvoříte v takovém zápase jednu dvě šance a ty neproměníte, nemůžete uspět. My si jich vytvoříme pět a stejně neuspějeme. Sám úplně nevím, čím to je. Možná je to i ta tíha okamžiku. Víte, co je to za zápas a jakou euforii by to probudilo. Proto je třeba možné, že jsme zbrklejší než v lize. Klasická situace nastala asi v 88. minutě, kdy jsme to po levé straně vykombinovali, zachovali klid a poslali míč na Petra Ševčíka, který ale střílel z 25 metrů z nepřipravené pozice. Předtím jsme šli z brejku čtyři na tři a místo z lepší pozice jsme přihrávali do strany. Takže je to o rozhodnutí v danou chvíli. Každý to chce udělat co nejlépe, ale pak to bolí.

O výhledu do dalších zápasů: Po losu jsem panu Tvrdíkovi (šéf Slavie) říkal, že potrápíme všechny tři soupeře a uděláme pět až sedm bodů, takže se nám to z matematického hlediska zkracuje. Budeme muset ubojovat každý zápas. Máme jeden bod ze tří zápasů, ale v každém zápase jsme po bodovém zisku sahali. Pokud zvládneme mít ve všech šesti zápasech takovýhle projev, bude to pro mě zadostiučinění. Na Nou Campu (v Barceloně) a Signal Iduna Parku (v Dortmundu) to budou strašně složité zápasy.Vždy říkám, že my – hráči a trenéři – můžeme zaručovat herní projev, ale ne výsledek. Ten je ovlivněn situacemi a odrazy, jako jsme to mohli vidět dnes.

Poznámku k tématu čtěte na straně 10