Berlínská zeď konečně padla

Tisková konference Güntera Schabowského 9. listopadu 1989 se mírně řečeno nezdařila. Člen vedení komunistické strany NDR přišel oznámit výsledky jednání vlády, konaného v zjitřeném ovzduší sílících demonstrací volajících po změně. V diskusi zazněl i dotaz na možnost vycestování občanů NDR do zahraničí, tedy zejména do západního Německa. Schwabowski místo oznámení rozhodnutí zjednodušit od dalšího dne mechanismus pro vydávání víz nutných k cestě na západ pod tlakem zazmatkoval. Prohlásil, že s okamžitou platností může vycestovat kdokoliv přes libovolný hraniční přechod. Na otázku listu Daily Telegraph, co to znamená pro berlínskou zeď, po delší odmlce odpověděl, že tyto dvě věci spolu nesouvisí. Večerní zprávy západoněmeckých televizí ARD a ZDF odvysílaly část tiskové konference a následně se davy obyvatel východního Berlína shromáždily u berlínské zdi, kde žádaly volný průchod. Ve 23.30 hraniční stráž po konzultaci s tajnou policí otevřela přechod na Bornholmer Straße.

Dlouholetá hlava východoněmecké komunistické strany, Erich Honecker, ještě

Pád symbolu železné opony lidé v Berlíně náležitě oslavili.

počátkem roku 1989 prorokoval berlínské zdi stoletou životnost. Sám stál roku 1961 u jejího zrodu jako bezpečnostní tajemník strany. Krátce před Schabowského tiskovkou však byl sesazen, neboť odmítal zavádět reformy prosazované ve východním bloku Gorbačovem a čelil také sílícímu tlaku veřejnosti. Od otevření hranic mezi Maďarskem a Rakouskem občané

FOTO ČTK/AP

NDR využívali k emigraci cestu přes třetí země, které (včetně ČSSR) požadovaly řešení situace. Zároveň od počátku října, na který paradoxně připadlo 40. výročí existence NDR, sílily demonstrace, které výměna Honeckera neutišila. Berlínský Alexanderplatz 4. listopadu zaplnil téměř milionový dav. O týden později zeď, symbol studené války, padla.