České dilema: kdo bude slavit s Turky

PRAHA Turecko si v úterý připomene 96. výročí svého vzniku. Slavit bude i turecká ambasáda v Praze, která uspořádá recepci. Pro tuzemské politiky příležitost, jak se zástupci Ankary probrat aktuální témata – invazi do Sýrie, následné embargo na vývoz zbraní nebo utopené české miliardy ve výstavbě elektrárny Adularya.

LN zajímalo, jakým způsobem se čeští politici na akci v jednom z pražských hotelů připravují a s jakým stanoviskem tam vyrazí. Jak ale z odpovědí vyplynulo, politici, jichž se výše zmíněné události a projekty týkají, návštěvu ambasadora většinou neplánují.

„Za Úřad vlády se zmíněné události nikdo nezúčastní,“vzkázalo tiskové oddělení vlády. Pozvánku obdržela i ministryně financí Alena Schillerová (za ANO), účast však neplánuje. Podobně jako ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO).

Do pátečního odpoledne nebylo vůbec jasné, kdo bude českou vládu na turecké slavnosti reprezentovat. Teprve tehdy ministerstvo zahraničí LN potvrdilo, že se recepce zúčastní náměstek pro řízení evropské sekce Aleš Chmelař. V jeho resortu včera ladili strategie a chystali stanoviska k událostem, jež se k Turecku v současnosti vztahují. Na úterní debatu s velvyslancem tedy Chmelař bude „vyzbrojen“.

Černínský palác v reakci na tureckou vojenskou intervenci na severu Sýrie vyzval k uzavření dohod. „Podporujeme zklidnění situace v oblasti prostřednictvím diplomatického tlaku. Současně podporujeme mírový proces v Sýrii, který by měl umožnit poválečnou rekonstrukci země. Rovněž stojíme o zachování funkčnosti a pokračování dohody mezi EU a Tureckem k migrační krizi z roku 2016. Turecká strana by měla dodržet své závazky vyplývající z dohody,“napsal LN Robert Řehák z tiskového odboru ministerstva zahraničí.

Česko v polovině října zavedlo embargo na vývoz vojenského materiálu do Turecka. Přijde-li toto téma během recepce na přetřes, Chmelař velvyslance příliš nepotěší. „Byla schválena nová politika pro vývozy vojenského materiálu do Turecka. Omezí vývozy smrtícího materiálu či jeho klíčových složek, který by mohl být použit k přímým ozbrojeným zásahům v Sýrii. Pozastavené vývozní licence, jež do tohoto vymezení nespadají, budou v nejbližších dnech znovu uvolněny, přičemž nové žádosti budou na základě uvedených kritérií přísně posuzovány,“uvedl Řehák.

Česká diplomacie se zastává syrských Kurdů, na něž turecká operace míří. „Chápeme deklarované bezpečnostní obavy Turecka, co se ochrany jeho hranic se Sýrií týče. Stranu tureckých Kurdů PKK považujeme – stejně jako EU

– za teroristickou organizaci. Toto hodnocení ale neplatí pro uskupení syrských Kurdů, jež má klíčové zásluhy v boji proti teroristům z Islámského státu,“dodal Řehák.

Nejistá Adularya

Vedle vojenské intervence Ankary v Sýrii řeší Češi v souvislosti s Tureckem i budoucnost tamního nedokončeného projektu elektrárny Adularya. Česká vláda nutně potřebuje politickou dohodu s tureckou protistranou. Oč jde: Česká exportní banka (ČEB) půjčila společnosti Vítkovice Power Engineering na výstavbu zařízení 11,7 miliardy korun. Během zkušebního provozu se na začátku roku 2016 zjistilo, že místní uhlí není vhodné pro dodané kotle – a mezi Turky a Čechy se rozhořel spor.

Situaci nepomohlo, když byl po neúspěšném pokusu o puč namířeném v roce 2016 proti prezidentu Recepu Tayyipu Erdoganovi majetek vlastníků nedokončené elektrárny zestátněn. Adularyi se ani na tři pokusy nepodařilo prodat; první vyvolávací cena (jež by putovala do státní kasy) byla stanovena na 5,9 miliardy korun, naposledy to bylo už jen 4,3 miliardy. Do tendru se ale nikdo nepřihlásil.

Na začátku září jednal premiér Andrej Babiš (ANO) o elektrárně přímo s Erdoganem. Zazněla nabídka, aby ji Česko kompletně přebralo a tedy i dostavělo. „Připravujeme tým, hledáme člověka, který ho povede. Musíme poslat odborníky, kteří prozkoumají tamní lignity i to, v jakém stavu elektrárna je a kolik by stálo ji dostavět,“řekl LN Babiš po schůzce.

Premiér uzavřel s tureckým prezidentem v případu Adularya jakousi politickou dohodu, navíc spíše nezávazného charakteru. Je otázkou, zda platí i po vpádu Turků do Sýrie a následné reakci Česka v podobě zbrojního embarga. O to víc se jeví jako pozoruhodné, jak Úřad vlády, ministerstva financí či resort průmyslu a obchodu naložily s příležitostí sondovat na slavnostní recepci, jak situaci vnímá zástupce Ankary v Praze. Absence českých politických špiček na narozeninách tureckého státu může vyslat nepříznivý vzkaz.

Vedle vojenské intervence v Sýrii řeší Češi v souvislosti s Tureckem i budoucnost nedokončené elektrárny Adularya