Lékaři se přou o zkoušku
Mladé lékaře čeká dva a půl roku po promoci nová zkouška. O její podobu se však stále vede spor.
PRAHA Už od července 2017 platí v Česku nový zákon o vzdělávání lékařů. Podle něj musí lékař po promoci absolvovat pod dozorem jiného lékaře v nemocnici dvouapůlletý základní kmen (tedy jakýsi základní obor, po jehož absolvování se teprve lékař začíná připravovat na obor vlastní – pozn. aut.) .Na konci má mladý lékař absolvovat takzvanou kmenovou zkoušku, po níž bude moci některé činnosti vykonávat již bez odborného dohledu. Jenže dva a půl roku je téměř pryč a podoba zkoušky stále není odsouhlasena a zveřejněna formou ministerské vyhlášky.
Důvod lze hledat také v tom, že už přijímání novely zákona rozdělilo lé- kaře na různé tábory. Zatímco lékařské fakulty přijetí zákona podporovaly, zástupci České lékařské komory (ČLK), odborů a malých nemocnic žádali poslance, aby normu odmítli. A pro obě strany je nyní zřejmě těžké se dohodnout i na dalších věcech. Navíc je třeba brát v potaz i to, že dosáhnout kompromisu o podobě zkoušky se zde snaží také na jedné straně zkoušející, tedy fakulty, a na straně druhé zkoušení, tedy mladí lékaři.
Situace se vyhrotila před pár dny, kdy sekce mladých lékařů ČLK přišla s prohlášením, jež Asociaci děkanů lékařských fakult viní z průtahů při schvalování vyhlášky. „Vyhláška postoupila do meziresortního připomínkového řízení, prošla i pracovními skupinami legislativní rady vlády a byla předložena 23. září 2019 ministru zdravotnictví k podpisu, ale k tomu bohužel nedošlo. Asociace děkanů lékařských fakult i přes to, že není součástí meziresortního připomínkového řízení, totiž dodala další připomínky, které měly zásadně změnit dosavadní návrh,“uvedli mladí lékaři.
Děkani takovou kritiku odmítají. Tvrdí, že mají zájem na vydání kvalitního předpisu, který nebude nutné vzápětí novelizovat. A zdůrazňují, že jsou připravení zajistit organizaci zkoušek i v dočasném provizoriu, k čemuž je ostatně vyzvalo i ministerstvo. Nic by tak nemělo bránit tomu, aby resort vypsal termíny kmenových zkoušek už na letošní rok, jak požadují mladí lékaři. „Lékařské fakulty návrh termínů na rok 2019 připravily a poskytly ho ministerstvu zdravotnictví,“stojí v prohlášení, pod kterým je podepsáno všech osm tuzemských lékařských fakult.
Je to přitom velmi paradoxní situace. Lékařů je v Česku zřetelný nedostatek, jejich postgraduální vzdělávání však přinejmenším drhne. „Už nyní je naplno zřejmé, jak nefunkční a nespolupracující je celý tento systém tvořený ministerstvem zdravotnictví, akreditační komisí, lékařskými fakultami a Institutem postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví. Komunikace vázne, chybí jasné vize a vedení. Chybí koncepty vzdělávání. Lepí se díry,“okomentovala to nedávno Martina Žižlavská, místopředsedkyně spolku Mladí lékaři. Dle ní je to přitom hlavní důvod, proč mladí lékaři uvažují o odchodu do zahraničí, či dokonce pryč ze zdravotnictví. „Ano, vážení, důvodem číslo jedna nejsou peníze, ale (ne)kvalita vzdělávání,“uvedla. Mladí lékaři často označují vzdělávací systém za komplikovaný, až nepřátelský.
Úspěšným ukončením studia na lékařské fakultě totiž získává lékař pouze takzvanou odbornou způsobilost k výkonu lékařského povolání. Cílem většiny lékařů je však zpravidla získání takzvané specializované způsobilosti, která jim umožňuje samostatný výkon povolání bez odborného dohledu. Po absolvování základního kmene tak lékaře čeká ještě vlastní specializační výcvik, kde již získávají zkušenosti v konkrétním oboru. Na jeho konci pak musí složit atestační zkoušku.
Například doba vzdělávání v oboru chirurgie je šest let. Dva roky připadají na vzdělávání v rámci kmene, zbylé čtyři na vlastní výcvik. To znamená, že chirurgem se člověk může stát v řádném termínu až 12 let poté, co nastoupil do prvního ročníku lékařské fakulty.