Otázky prověří doktory v praxi

PRAHA Výuka mladých lékařů musí pokračovat na fakultách, odtrhnout absolventy medicíny od jejich alma mater by bylo špatné rozhodnutí, říká v rozhovoru pro LN profesor Vladimír Komárek, děkan 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

LN Stát se lékařem, k tomu nestačí jenom vystudovat medicínu, že?

Vzdělávání lékařů není vůbec jednoduché v tom smyslu, že je vlastně až patnáctileté. Po šesti letech od promoce může lékař získat atestaci, ve svých zhruba 30 letech se stane atestovaným lékařem, a pokud chce být specialistou třeba v dětské kardiologii, jsou to ještě další zhruba tři roky. Takže ve 33 letech si může trochu oddychnout s tím, že už je konečně plnohodnotným doktorem.

LN Proč se však něco tak odborného stává neustále předmětem politických tahanic?

Současná situace je taková, že zatímco do promoce leží odpovědnost za vzdělání pouze na lékařských fakultách, do popromočního vzdělávání vstupuje nejen ministerstvo zdravotnictví a lékařské fakulty, ale i odborné společnosti, Česká lékařská komora a nepřímo i Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví (IPVZ).

LN Co přesně se zašmodrchalo?

Jádro problému je v tom, že od července 2017 je na světě zákon o vzdělávání lékařů, u něhož není v podstatě problém s atestacemi, ale s formou ukončení kmene. Tím je míněno prvních třicet měsíců po promoci. Kmen základního specializačního oboru by měl být zakončen zkouškou, po které lékař získá nové kompetence a bude moci provádět řadu výkonů už samostatně.

LN Bylo tu něco podobného předtím?

Kdysi tu byla první atestace a druhá atestace, která byla v normalizačních letech komunistického režimu podmínkou pro vedoucí funkce primáře či přednosty a byla obvykle povolena pouze stranickým kádrovým rezervám. V souladu s evropskými normami byla v roce 2004 první atestace zrušena a zkouška ověřující znalosti po absolvování kmene chyběla. Proto bylo navrženo prověření znalosti zkouškou, kterou někteří zástupci mladých lékařů zpočátku odmítali.

LN Kvůli čemu?

Mladí lékaři si nepřejí, a v tom jim dávám za pravdu, aby zkouška po kmeni byla obdobou státnic před promocí či atestačních zkoušek. Nechtějí dostávat otázky, které jsou čistě teoretické. Proto jsme se v zásadě shodli, že zkouška bude orientovaná na praxi. Otázka by měla znít – máte před sebou pacienta, který přichází s dušností, na co pomyslíte, jaké mu uděláte vyšetření, jakou navrhnete terapii a zda o jeho dalším osudu rozhodnete sám, nebo se obrátíte se na staršího lékaře či ho předáte na pracoviště vyššího typu. Pro každý obor jsou připraveny sady otázek sestávající ze tří tematických okruhů, například v rámci interního kmene by jedním okruhem byla kardiologie, druhým nefrologie a třetím gastroenterologie.

LN Proč mladí lékaři protestují?

To, co s námi předseda Sekce mladých lékařů České lékařské komory (ČLK) projednal, zřejmě asi nebylo úplně přijato uvnitř jeho skupiny a schváleno vedením komory. Proto Sekce mladých lékařů ČLK vydala prohlášení dehonestující lékařské fakulty a popírající předchozí dohody. Pro laiky je to možná bouře ve sklenici vody, ale představitelům lékařských fakult záleží na tom, abychom vychovali nejen vysoce vzdělané absolventy, ale i špičkové odborníky v jednotlivých oborech. Nepovažujeme za šťastné, když se objevují návrhy vrátit systém vzdělávání o třicet let zpátky do gesce IPVZ.

LN Proč by to nebylo dobré?

Myslíme si, že na fakultách učí přední odborníci obeznámení jak s praxí, tak s nejnovějšími diagnostickými a léčebnými trendy. Výuka budoucích lékařů by měla být kontinuální, a proto nelze absolventy univerzit odtrhnout od lékařských fakult a doškolovat je v jiné instituci. Problematika specializačního vzdělávání lékařů není nikde na světě jednoduchá, ale měli bychom se snažit vytvořit systém, ve kterém budou zachovány dostatečně vysoké laťky pro dosažení i hodnocení kvality těch, kdo se starají o zdraví lidí.