Rusové se pevně usazují v Sýrii
DAMAŠEK/PRAHA Jde o zvrat mocenských poměrů, jaký se málokdy vidí: na severovýchodě Sýrie, který ještě před několika týdny ovládaly kurdské milice Lidových obranných jednotek (YPG) za spolupráce armády USA, nyní operují společné rusko-turecké armádní patroly. Rusko se tím definitivně zařadilo mezi významné mocnosti ovlivňující dění na Blízkém východě – a nahrazuje USA.
Včera ruské ministerstvo zahraničí oznámilo dislokaci dalších tří set vojenských policistů, kteří mají spolu s Turky dohlížet na stahování kurdských bojovníků z pohraniční oblasti východně od Eufratu.
Spouštěčem překotných událostí se stalo oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o stažení amerických jednotek ze Sýrie na počátku října. Následně vtrhla 9. října turecká armáda do Sýrie s cílem vytlačit z 30 kilometrů širokého pásu území v severovýchodní Sýrii „kurdské teroristy“z YPG. Američané v nastalé vřavě, která již stála stovky životů a vyvolala útěk téměř 200 000 osob z domovů, posléze s Tureckem zprostředkovali pětidenní příměří za podmínky stažení Kurdů
ze severního pohraničí. Klid zbraní pak byl tento týden prodloužen dohodou mezi prezidenty Ruska a Turecka, Vladimirem Putinem a Recepem Tayyipem Erdoganem. A cesta pro ruské vojáky byla volná.
USA: Tam a zase zpátky Zatímco Trump prezentoval stažení amerických vojáků ze Sýrie a následnou dohodu s Erdoganem o příměří jako „obrovský úspěch“, špičky Pentagonu – stejně jako většina amerických politiků – byly jiného názoru. Amerikou znějí hlasy o zradě na Kurdech, donedávna amerických spojencích, a o neuváženém vyklizení strategického prostoru.
Nyní se však zdá, že USA otáčejí a hodlají část svých vojáků (kteří se mezitím dočasně přesunuli do Iráku) v Sýrii zachovat. Ministr obrany USA Mark Esper včera potvrdil, že Američané plánují vyslat na severovýchod Sýrie „mechanizované síly“. Podle Espera „Spojené
státy musí posílit pozice v oblasti Dajr az-Zauru, abychom zabránili Islámskému státu v přístupu k ropným polím“.
Podle spekulací amerických médií by se k americkým jednotkám mohla posléze připojit část kurdských milicí YPG. V oblasti se nachází většina zdrojů ropy v Sýrii.
Ze strany USA má zřejmě jít o pokus zachovat si alespoň omezený vliv v oblasti a také o snahu udobřit si Kurdy, kteří vnímají poslední americké kroky v Sýrii jako
„vražení dýky do zad“. To druhé však nebude snadné. Jeden z kurdských velitelů charakterizoval podle časopisu Newsweek poslední americké kroky takto: „Jde jim jen o ropu. Ta váží víc než nevinně prolitá kurdská krev.“
NATO tureckou invazi neodsoudilo
Žádné konkrétní kroky ohledně vpádu Turecka (člena NATO) do Sýrie ze včera skončeného dvoudenního summitu ministrů obrany členských zemí NATO v Bruselu nevzešly. Generální tajemník Severoatlantické organizace Jens Stoltenberg sice přivítal německý plán na zřízení „mezinárodně kontrolované bezpečné zóny“na severovýchodě Sýrie za účasti evropských vojáků – avšak bez harmonogramu konkrétních kroků.
Agentura Reuters citovala nejmenovaného diplomata, že „v zákulisí summitu byla znát snaha situaci ještě více nezhoršit (...) Není to poprvé, kdy v rámci NATO existují různé názory. Turecko je ale příliš důležité, než abychom jej ztratili a vydali napospas Rusku.“
Na severovýchodě Sýrie již patrolují společné rusko-turecké vojenské hlídky a dohlížejí nad stahováním kurdských ozbrojenců z pohraniční oblasti. USA nově zvažují dislokaci vojsk kvůli obraně ropných polí.
Amnesty International varuje Podle včera zveřejněné zprávy Amnesty International (AI) se Turci snaží již nyní přimět syrské uprchlíky k přesunu do severovýchodní Sýrie, ačkoli vojenský konflikt tam ještě neskončil. AI opírá své tvrzení o rozhovory s několika desítkami Syřanů, kteří měli být k přesunu nuceni.
Turecké úřady report AI včera nekomentovaly, prezident Erdogan však již dříve prohlásil, že přesun uprchlíků z Turecka na severovýchod Sýrie bude probíhat na dobrovolné bázi. Turci před několika dny také představili projekty výstavby desítek nových měst a vesnic pro přesídlené běžence.
Turecké plány na „relokaci“uprchlíků vyvolávají obavy s ohledem na historii násilných populačních přesunů v oblasti na začátku 20. století. Mezi nimi byla i genocida Arménů v letech 1915 až 1918, při níž Turci během vytlačování arménského obyvatelstva z východního Turecka povraždili přes milion lidí.