V Durynsku posílí radikálové
ERFURT/PRAHA Zítra se bude ve dvoumilionovém východoněmeckém Durynsku volit nový parlament. Když se zde před pěti lety schylovalo k tomu, že v osobě Boda Ramelowa bude vůbec poprvé od roku 1989 na německém východě premiérem člen postkomunistické strany Levice, spatřovali v tom mnozí „začátek konce demokracie“. Přílišnou důvěru nevzbuzovala ani Ramelowova koalice, již vytvořil spolu se sociálními demokraty a Zelenými. Měla pouze většinu jednoho jediného hlasu, přesto ale nakonec vydržela celé funkční období.
Klíčovou zásluhu na tom má 63letý Ramelow, který není typickým politikem Levice. Do Durynska přišel v devadesátých letech ze západní části Německa, kde pracoval jako odborový funkcionář. Do běžné šablony postkomunistických politiků nezapadá ani tím, že je aktivním členem evangelické církve.
Jako premiér si počínal pragmaticky a jeho vláda, ač formálně levicová, dokonce začala snižovat veřejný dluh Durynska. I díky tomu dokáže Ramelow oslovit široké vrstvy společnosti, včetně voličů, kteří by jeho stranu nikdy normálně nevolili. Strana Levice se jim to snaží usnadnit tím, že na plakátech svého premiéra vůbec neuvádí své logo.
Pro zítřejší volby je Ramelow favoritem, který může počítat s podporou v rozmezí od 27 do 29 procent. Je ale otázkou, jestli dají dosavadní tři vládní partneři opět dohromady většinu. Důvodem je očekávaný propad sociálních demokratů, kteří kopírují trend patrný i v jiných částech Německa. Rovněž Zelení, kteří jinde dosahují dvouciferných výsledků, nemohou v Durynsku počítat s žádnými dramatickými přírůstky hlasů.
I kdyby nakonec dosavadní vláda ztratila po zítřejších volbách většinu, není vůbec vyloučeno, že bude pokračovat dál i bez ohledu na volební výsledek. Umožňuje to totiž durynská ústava, která vůbec nestanovuje, že nové volby zemského parlamentu musí následně vést ke vzniku nové vlády.
I poslední z letošní trojice voleb ve východním Německu přinesou výrazné posílení protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD). Nikde jinde ovšem není tak izolovaná jako v Durynsku.
Opozice vládu nesvrhne Naopak, stávající kabinet může skončit jedině za předpokladu, že se v parlamentu najde nová většina, která by ho mohla odvolat. To ale bude hodně málo pravděpodobné. Na to by se museli spojit opoziční křesťanští demokraté (CDU) s další opoziční stranou, pravicovou Alternativou pro Německo. To však pro CDU, jež v letech 1990 až 2014 v Durynsku dominovala, nepřipadá v úvahu, podobně jako možné spojenectví s postkomunisty.
Podpora čtvrtiny voličů, kterou křesťanským demokratům předpovídaly poslední průzkumy, jim ale moc šancí na vytvoření jiné vládní většiny nedávala. Strana kancléřky Angely Merkelové zde naopak do poslední chvíle sváděla lítý boj o druhou příčku s AfD.
Durynskou odnož Alternativy ovšem vede kontroverzní politik Björn Höcke, který patří k nacionalistickému křídlu své strany. Kritici přirovnávají emocionální náboj jeho projevů k vystoupením nacistických pohlavárů.
Höcke také cíleně provokuje tím, že si ve svých veřejných vystoupeních cíleně pohrává s pojmy nebo slovními spojeními charakteristickými pro éru nacismu, jež se nyní objevují například v tiskovinách radikální pravice. Před dvěma lety Höcke při jednom v projevu v Drážďanech uvedl, že Němci jsou jediným národem na světě, který si v srdci vlastní metropole postaví památník hanby. Tím měl na mysli rozsáhlý památník obětem holokaustu tvořený téměř 2800 betonovými kvádry. Nachází se nedaleko Braniborské brány a má připomínat šest milionů Židů zabitých během druhé světové války.