USA deportují ruskou lobbistku

Ruská kráska Marija Butinová se po odpykání trestu za ovlivňování americké politiky vrací zpátky do vlasti.

WASHINGTON/PRAHA „Američané zavřeli jednu naši obyčejnou studentku jen za to, že si mezi kamarády dovolila říct, že podporuje Rusko,“řekl při interview štábu českého reportážního kanálu Voxpot ruský senátor Andrej Kimov. Onou „studentkou“měla být třicetiletá Marija Butinová, která sice studovala mezinárodní vztahy na American University ve Washingtonu, mimoto se ale snažila získávat kontakty v nejvyšších patrech americké politiky. Včera ji z věznice propustili a měla být deportována domů do Ruska.

O Butinové psala americká média v době jejího zatčení jako o špionce, která se měla snažit vytvářet vazby mezi ruským režimem a vlivnými americkými politiky i vyhledávat potenciální kontakty pro ostatní agenty. Z jejího životopisu se však nezdá, že by byla speciálně vycvičenou příslušnicí zpravodajských služeb. Narodila se v dobách vrcholící perestrojky v sibiřském městě Barnaul a vystudovala Altajskou státní univerzitu.

Byla aktivistkou provládních politických sil, vedla i školní

FOTO REUTERS muzeum. V roce 2011 se odstěhovala do Moskvy, kde založila reklamní agenturu a věnovala se budování kontaktů. Vsadila přitom na dnes pětašedesátiletého politika Alexandra Toršina, který se stal zástupcem šéfa ruské centrální banky.

Špionáž, nebo boj za mír? Právě Toršin vzal sibiřskou krásku, která díky studiu na jazykovém gymnáziu uměla plynně anglicky, do USA a pomohl ji uvést do tamních poměrů. Kromě budování kontaktů s politiky měla Butinová i další zálibu, střelbu. Ještě v Barnaulu založila organizaci Právo na zbraně, která si dala za cíl změkčit v tomto ohledu přísnou ruskou legislativu. Spolek pořádal veřejné akce, v letech 2013 a 2014 navštívila podle Rádia Svoboda (RFE-RL) jako propagátorka volného držení zbraní i Česko a Slovensko.

Ruský prezident Vladimir Putin zastává názor, že pro jeho zemi by svoboda v nošení zbraní byla neštěstím, kontaktům s vlivnou americkou Národní střeleckou asociací (NRA) se ale nikdo nebrání. Zastánci volné zbraňové legislativy jsou totiž v USA vlivnou organizací a mají mnoho příznivců mezi republikány.

Z kruhů kolem NRA byl i nový přítel Butinové, právník a republikánský specialista na volební kampaně Paul Erickson. Butinové pomáhal s kontakty i školními pracemi, když v roce 2016 přesídlila do USA na studentské vízum. Přitom se intenzivně snažila dostat do blízkosti nejvyšších postav americké politiky, v té době především republikánského prezidentského kandidáta Donalda Trumpa.

Butinovou zatkla FBI 15. července 2018 a soud ji kvůli obavám z útěku poslal do vazby. Vyšlo najevo, že kontaktů s postaršími vlivnými zákulisními hráči byla celá řada. Přiznal je třeba šéf společnosti Overstock.com Patrick M. Byrne, který kvůli tomu letos v srpnu rezignoval, nebo bezpečnostní a politický poradce Jeffrey D. Gordon. Přitom Byrne sice řekl, že šlo o „romantickou epizodu“, FBI ani nikdo jiný ale přímo nedokázal, že by kráska jako protislužbu nabízela sex.

Butinovou, jejího přítele Eriksona a Toršina vyšetřovala komise pro tajné služby amerického Senátu stejně jako FBI kvůli podezření, zda právě tímto kanálem nešly ruské peníze na kampaň Donalda Trumpa. Následovalo odsouzení za poměrně nezvyklý delikt, že se jako zahraniční lobbistka bez registrace snažila ovlivnit americkou politiku. Butinová oponovala, že o nutnosti registrovat se nevěděla, osmnáctimesíční trest přijala.

„Není správné tvrdit, že to vše byl jeden velký plán a já jsem jeho součástí. Neexistují o tom důkazy a já o takovém plánu nic nevím,“řekla v rozhovoru pro rozhlasovou stanici NPR s tím, že chtěla být pouze „tvůrkyní míru“mezi Ruskem a USA.

Butinovou vyšetřovala komise pro tajné služby a FBI kvůli podezření, zda tímto kanálem nešly ruské peníze na Trumpovu kampaň