Vše o první republice. A ještě více

Oknize Republika československá 1918–1939 se dá mluvit pouze v superlativech. Neobyčejně rozsáhlý autorský kolektiv, jenž čítá bezmála sedmdesát historiků a historiček pod vedením Dagmar Hájkové a Pavla Horáka z Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd ČR, vytvořil tisícistránkovou obrazovou publikaci, která svým formátem a zpracováním zapadá do volné řady Nakladatelství Lidové noviny, v níž už vyšly například svazky věnované Přemyslovcům, Lucemburkům nebo Habsburkům. Na více než tisíci stránkách chce publikace, jak píší editoři v úvodu, představit Republiku československou „v její komplikované rozmanitosti“. Jak se jim to podařilo?

Rytmy všedního dne

Kniha by se dala charakterizovat termínem „všezahrnující“. Objevit nějaké téma související s první republikou, kterému není v publikaci věnován alespoň malý odstavec, se zdá skoro nemožné. Kniha kombinuje chronologický a věcný přístup a najdeme v ní skutečně vše, od výsledků voleb až k trávení volného času, od módních salonů až po krematoria, od umění přes literaturu, sociální problémy, zahraniční politiku, hospodářský vývoj, migraci až po romskou otázku, školskou reformu, hygienu, brannou výchovu nebo československé interbrigadisty ve Španělsku – v tomto výčtu bychom mohli pokračovat až do konce našeho článku. Osou knihy nejsou politické dějiny, spíše dějiny tehdejší společnosti nebo přesněji řečeno společností.

Velmi moderně a novátorsky působí oddíl nazvaný „Proměny krajiny“. Z něj lze načerpat mnoho pozoruhodných údajů o dobovém urbanismu, dopravě, energetických sítích, či dokonce likvidaci odpadů. Například ten, že v letech 1918 až 1938 bylo v Československu postaveno 372 kilometrů nových železničních tratí se 66 nádražími, 32 viadukty a 44 tunely v celkové délce 25 kilometrů.

Nemáme v republice na asfaltě ustláno

Ale nebylo ani za první republiky vše obdivuhodné a dokonalé. V citovaném článku spisovatele Jiřího Foustky z druhé poloviny dvacátých let se píše: „Nemáme v republice právě na asfaltě ustláno. Cestujeme-li se svým vozidlem jen kousíček dál než z Prahy na Zbraslav, máme pocity kulturního člověka, jenž omylem se dostal kamsi na Balkán…“Co by pan Foustka asi říkal na to, kdyby musel dnes jet po D1 z Prahy do Brna? V tomto oddíle najdeme i kapitolu o ochraně kulturních a přírodních památek, která za první republiky zažívala své pionýrské období.

inzerce

Závěrečné shrnutí slovenského historika Dušana Kováče reflektuje obraz první republiky v českém a slovenském historickém vědomí. Podle výzkumu z minulého roku souhlasí skoro tři čtvrtiny Čechů s tím, že první republika byla na svou dobu vzorem demokracie a vyspělosti. Zároveň ale čtvrtina Čechů považuje rozbití Rakouska-Uherska za chybu, opak si myslí necelá polovina populace.

Zatímco 66 procent dnešních Čechů hodnotí dobu první republiky pozitivně a lepší skóre zaznamenala z událostí 20. století jen sametová revoluce se 72 procenty pozitivních reakcí, na Slovensku je první republika hodnocena pozitivně jen 47 procenty lidí. Předčilo ji Slovenské národní povstání, osamostatnění Slovenska v roce 1993, sametová revoluce i vstup Slovenska do EU. Což je trochu paradoxní, protože jak píše Dušan Kováč, vytvoření Československa bylo pro Slováky historicky významnější než pro Čechy, protože slovenský občan tím poprvé získal „šanci formovat se jako politický subjekt v podmínkách demokratické politické kultury“.

Publikace Republika československá ukazuje, v jak mnoha ohledech může meziválečné období být stále živé a inspirující. Kniha je přístupná pro široký okruh zájemců a její sdílnost výrazně podporuje vizuální složka, která je bez přehánění opulentní. Najdeme tu stovky dobových fotografií, často úplně neznámých, ilustrací, faksimile dokumentů, mapek, plánků a infografik.

Odrazovat by snad mohly její rozměry a váha – téměř čtyři kilogramy – takže ke čtení či listování je skoro zapotřebí pulpit.

Nakladatel doporučuje knihu prodávat za 1999 korun, dnes ji ale lze sehnat již za 1268. Lepší investici si snad ani nelze představit.

Rozsáhlá obrazová encyklopedie Republika československá 1918–1939, vydaná k loňskému stému výročí vzniku státu, se minulý týden dočkala ceny Akademie věd. Po právu. Jde o nadčasovou publikaci, která jen tak nebude překonána.

Kniha by se dala charakterizovat termínem „všezahrnující“. Objevit nějaké téma související s první republikou, kterému není v publikaci věnován alespoň malý odstavec, se zdá skoro nemožné.

Zatímco 66 procent dnešních Čechů hodnotí dobu první republiky pozitivně, na Slovensku je první republika hodnocena pozitivně jen 47 procenty lidí