Havel dostal prestižní cenu, tuzemská média mlčela

Spolkový kancléř Helmut Kohl při slavnostním zahájení knižního veletrhu ve Frankfurtu nad Mohanem v říjnu 1989 nabídl pomoc národům v komunistických zemích a okamžitě to od tisku v ČSSR schytal. Rudé právo druhého dne kontrovalo článkem Nebezpečné přístupy. V článku se psalo (a bylo to pro jistotu tučně vytištěno): „Československu podal pomocnou ruku Sovětský svaz, a to v dobách nejhorších.“Kde bere Kohl tu odvahu vůbec něco takového nabízet? kladl si komunistický deník řečnickou otázku. Druhý den knižního veletrhu byl pro československé komunisty neradostný. Cenu míru západoněmeckých knihkupců získal Václav Havel. Do Frankfurtu nad Mohanem však nepřijel; kupodivu ne proto, že by nemohl. Komunisté dali disidentovi na výběr: buď nepojede vůbec, nebo vyjede navždy. Rozhodl se pro první variantu...

Havlův projev proto přečetl v zastoupení Maximilian Schell. Havel se v něm rozepsal i o socialismu, a tak je zřejmé, že se jeho věty médiím V Československu nehodily. A tak nastalo ticho – jako by frankfurtský veletrh Kohlovým projevem skončil. Čtenáři Rudého práva se ale mohli dočíst něco jiného: jak do Iráku přiletěl předseda federální vlády Ladislav Adamec a rozmlouval tam se Saddámem Husajnem. Deník zmínil, že díky vzájemné spolupráci byly v Iráku vybudovány rafinerie, závod na výrobu obuvi v Kufě, montovny v Iskandaríji nebo textilka v Mosulu.

Kdo tenkrát mohl tušit, jak vše souvisí se vším? Že Rudým právem na úkor Husajna „opomenutý“laureát Ceny míru západoněmeckých knihkupců podepíše (už jako český prezident) se sedmi kolegy v roce 2003 tzv. dopis osmi, jímž nepřímo podpoří zásah USA v Iráku.

Autor je spolupracovníkem LN