Snaha rozdělit Facebook je gestem státní moci

Američtí politici vážně uvažují, že by nařídili rozdělit Facebook a možná i Google na více firem. Je něco takového možné? A pokud ano, je to správné? Jaké by byly dopady? Důvodem nemůže být šíření dezinformací či společenská škodlivost sociálních sítí, ale pouze monopolní postavení na trhu.

Otázkou je, jak to měřit. Pokud by šlo o internet a postavení na něm z hlediska inzerce, Facebook dominantní není. Pokud se díváme na sociální sítě jako takové, Facebook dominantní je, zejména když pohltil konkurenty jako Instagram či WhatsApp. Pokud Facebook leží politikům v žaludku, není lepší jej prohlásit za médium zodpovědné za publikovaný obsah?

Autor je předseda správní rady Institutu pro politiku a společnost

Martin Pánek: Odpovědnost za obsah

Vhlavách politiků lze přijít s čímkoli, důsledky totiž nikdy nedopadají tolik na ně jako na běžné lidi, jimž škodlivými nápady zkazí životy. Zdůvodnění boje proti monopolům je, že si účtují vysoké ceny za nekvalitní produkt a neinovují. Nenechaví regulátoři však neřekli, proč by najednou chtěli bojovat proti „monopolům“, které si neúčtují žádnou cenu, jejich produkt je špičkový a do inovací investují obrovské částky.

Skutečnost je, že Facebook i Google jsou pod velkým konkurenčním tlakem jednak mezi sebou, jednak s nimi soutěží další firmy na současném trhu a i ty, které ještě ani neexistují nebo se tento týden zrodily v něčí garáži.

Facebook nemůže být odpovědný za obsah publikovaný uživateli. Není v silách žádné firmy kontrolovat každý status a komentář stamilionů lidí, zda nezakládá nějakou trestněprávní nebo občanskoprávní odpovědnost. Nelze to dělat ani na českých webech, například na zpravodajských serverech s komentářovou sekcí nebo na Mimibazaru, nelze to dělat na webu, který používá celý svět ve všemožných jazycích pod všemožnými jurisdikcemi.

MARTIN PÁNEK ředitel Liberálního institutu

Tomáš Pfeiler: Důraznější kontrola dat

Snahy o přísnější regulaci technologických gigantů v poslední době silně rezonují mezi investory a politiky i širší veřejností. Technologické firmy však prokazují vůči těmto snahám obdivuhodnou odolnost. V případě Googlu se oznámení významných pokut (v řádech miliard dolarů) výrazněji neprojevilo ani na denním pohybu kurzu akcií. I Facebooku se podařilo vyváznout z řady skandálů bez vážnějších šrámů na reputaci či hmatatelných finančních dopadů.

Rozdělení těchto korporací je extrémní variantou, která se využívá proti monopolům. Přestože Google nebo Facebook některým trhům, jako je například online reklama, dominují, možnost jejich rozdělení vnímám jako ultima ratio prostředek (nejzazší řešení – pozn. red.).

Tvrdší regulace, zejména v oblasti ochrany osobních údajů, je však na místě. Facebook maximalizuje příjmy od inzerentů, pokud jim poskytne co nejpreciznější data o svých uživatelích. To si většina lidí, která tuto sociální síť denně navštěvuje, často neuvědomuje. Mělo by se proto důrazněji kontrolovat, jaká data Facebook od svých uživatelů získává a co může poskytnout třetím stranám.

Výsledkem by však neměla být přeregulovanost, která může ohrozit byznys technologických společností. V konečném důsledku by totiž mohla vést ke globálnímu útlumu inovací. Úkolem politiků a regulátorů proto bude najít optimální rovnováhu mezi ochranou dat uživatelů a dlouhodobou udržitelností byznysového modelu.

TOMÁŠ PFEILER portfolio manažer společnosti Cyrrus

Komentátor LN Jan Macháček se každý týden ptá českých ekonomů, pedagogů a analytiků, co soudí o aktuálních a žhavých tématech ze světa ekonomiky a financí.

Dominik Stroukal: Dvojznačný krok

Ekonomové se neobávají monopolů zbůhdarma. Monopol je tržním selháním, protože poskytuje nižší množství za vyšší cenu, než mohlo být na trhu konkurenčním. Nevadí, když vydělávají, ale když vydělávají kvůli omezenému vstupu konkurence, a nikoli kvůli inovacím a snaze uspokojovat zákazníky.

Jsou skutečně technologičtí giganti monopolem v tom špatném slova smyslu? Nebo jsou jen tak velcí, že z nich začínají mít politici strach? Jsou to firmy větší než malé státy. Poskytují svým zákazníkům služby, na které měl ještě nedávno monopol právě stát. Rozdělení těchto firem nic neřeší a ani nemá oporu v ekonomii, i když ji může mít v právu. Je to jen silácké gesto státní moci.

Pro stát je výhodné mít tyto firmy pod kontrolou, ale násilné rozdělení může zvyšovat očekávané náklady potenciálním konkurentům, a tím paradoxně současnou situaci ještě více zakonzervovat a přiblížit skutečnému monopolu.

Není v silách žádné firmy kontrolovat každý komentář a status stamilionů lidí, zda nezakládá nějakou trestněprávní nebo občanskoprávní odpovědnost

DOMINIK STROUKAL hlavní ekonom skupiny Roklen