Polsko opět narazilo u soudu EU
Snaha polských konzervativců ovládnout justici dostala další ránu – Soudní dvůr EU se postavil proti snižování důchodové hranice soudců.
LUCEMBURK/VARŠAVA Zatímco obecným trendem je důchodový věk zvyšovat, polská justice chce své soudce posílat do penze dřív. Původně odcházeli na odpočinek v 67 letech, vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) ale nedávno prosadila zákon, v němž důchodový věk zkrátila u mužů o dva a u žen o sedm roků. Po výtkách od Evropské komise Polsko věk sjednotilo na 65 let, zůstala však kontroverzní podmínka, že ministr spravedlnosti může povolit prodloužení. Soudní dvůr EU v Lucemburku teď vyhověl žalobě Komise a zákon zpochybnil.
Argumentoval přitom, že snížení věku odchodu do důchodu odporuje principům neodvolatelnosti, a tedy i nezávislosti soudců. Problematická je pak možnost si na základě ministerské výjimky funkční věk prodloužit. „Kritéria jsou vágní a neověřitelná; uvedené rozhodnutí nemusí být odůvodněno a nelze jej napadnout soudní žalobou,“zdůvodnil soud v tiskové zprávě.
Maďarsko, náš vzor
Snížení důchodového věku je jednou z částí rozsáhlé justiční reformy v režii ministra spravedlnosti Zbigniewa Ziobra. Ostřílený politik a šéf malé strany Jednotné Polsko (Solidarna Polska), která spolu s další partají Porozumění tvoří monolit vlády PiS, tak hodlá zabetonovat justiční systém v absolutní podřízenosti vládní koalici a její ultrakonzervativní ideologii.
Tento proces se už částečně podařil v Maďarsku, kde ústavní soud i většina systému jde na ruku vládě Viktora Orbána. Jedním z opatření bylo i tady snížení důchodového věku soudců. Po tlaku EU ale kabinet rezignoval na plány jít ještě dál a zřídit paralelní správní soudy fakticky řízené ministerstvem spravedlnosti.
V Česku se zatím justiční systém dokáže postavit proti vládě, jak ukázal třeba případ verdiktu Ústavního soudu (ÚS) proti zdanění finančních náhrad z církevních restitucí. Justiční reforma zatím ohlášená není, otázkou ale je, co bude, až například vyprší mandáty stávajících členů ÚS.
V případě pokusů o zásahy do justice se evropské instituce poměrně angažují v souladu s principem „evropské právo je vymahatelné po celém území EU a tomu se musejí přizpůsobit všechny členské země“. V Polsku tak už Soudní dvůr EU „odstřelil“podobný pokus snížit věkovou hranici na 65 let u Nejvyššího soudu. „Vzhledem k tomu, že by tento zákon postihl okamžitě jednu třetinu soudců této instituce, vyvolává to pochybnosti o skutečných cílech uvedené reformy,“konstatoval podle polské mutace týdeníku Newsweek soudní dvůr.
Tažení nejen proti soudům Jako vůbec první se ocitl ihned po nástupu PiS k moci na podzim 2015 v palbě Ústavní soud, kde vládní strana prosadila komplikovanější systém hlasování a dosadila do něj své lidi. V červenci 2017 přišla na řadu Zemská soudcovská rada (KRS), již doposud volili soudci, teď se toho ujal Sejm (dolní komora parlamentu). Následoval zákon o obecných soudech, který dává ministru spravedlnosti (jenž je v Polsku zároveň generálním prokurátorem) právo jmenovat a odvolávat předsedy a místopředsedy soudů (částečně po konzultaci s KRS).
Ve hře je i novela omezující profesní tajemství umožňující prokurátorům získávání důvěrných informací od advokátů, novinářů, lékařů či daňových poradců. „Účastníky soudního řízení by taková norma omezila v právu na spravedlivý proces,“protestuje sdružení advokátů. Další kolo justiční reformy PiS chystá v následujících měsících spolu s tažením proti silným nezávislým médiím. „Otevřeně tvrdí, že chtějí ovládnout justici a soudy. Ale není jasné jak,“řekl LN politolog Łukasz Pawłowski z portálu Kultura Liberalna.
Dosavadní rozhodnutí Soudního dvora EU tyto plány komplikuje. I když o hlavní části soudních reforem se má jednat příští rok na jaře, už teď je jasné, že stát bude muset například vrátit do práce a odškodnit soudce předčasně propuštěné kvůli věku. „Míč je nyní na straně polských úřadů. Očekáváme, že nám sdělí, jak chtějí zajistit nápravu,“řekla mluvčí Evropské komise Mina Andreevová.