Trump chce odříznout Čínu od amerických investic

WASHINGTON/PRAHA Spory Spojených států amerických a Číny začínají ovlivňovat i finanční toky mezi oběma zeměmi. Na druhou stranu Američané uvažují o zrušení některých cel uvalených na čínský dovoz.

Washington tlačí na investory z Wall Street, aby neinvestovali v Číně. Členové amerického Kongresu společně s prezidentem Donaldem Trumpem podle listu The New York Times varují, že čínské společnosti, které získávají peníze od amerických investorů, je mohou využít proti Američanům.

První obětí, které by se mohly Trumpovy snahy zpřetrhat finanční vazby s Čínou dotknout, je americký státní penzijní fond – Thrift Savings Plan (TSP). V něm na důchod spoří američtí federální zaměstnanci, tedy zákonodárci, lidé pracující v Bílém domě či vojáci. Pod správou TSP jsou úspory milionů Američanů v celkové výši 600 miliard dolarů (asi 13,8 bilionu korun).

Podle dřívějšího plánu měl fond v příštím roce více investovat v Číně a dalších rozvíjejících se ekonomikách. Tomu se však Trump se skupinou zákonodárců snaží zabránit s argumentem, že tyto úspory nelze vkládat do firem, které mohou podkopávat národní bezpečnost, či dokonce už byly sankcionovány ze strany USA.

Nejde ale o jedinou snahu Američanů odradit investory od finančních aktivit v říši středu. Jak už dříve uvedla agentura Bloomberg, Trumpova administrativa zvažuje legislativní omezení portfoliových investic v Číně a rovněž chce omezit váhu a zastoupení čínských společností v amerických burzovních indexech.

Loni byly do těchto indexů nově zařazeny stovky čínských firem. Takovým příkladem je třeba známý index MSCI, který zřizuje investiční banka Morgan Stanley.

Obchodní dohoda na obzoru Argumentem těch, kteří na burzy, banky či americkou Komisi pro burzy a cenné papíry tlačí, je, že čínské společnosti údajně nedodržují účetní a auditní standardy. Kritici se rovněž zaštiťují vlivem čínské vlády na jejich fungování. Peking zároveň neumožňuje americkým úřadům vyšetřovat čínské firmy, i když se s jejich akciemi obchoduje v USA. Padají také podezření, že čínské společnosti podobně jako tamní vláda upravují své výsledky dle potřeby.

Ačkoliv jsou USA a Čína v současnosti na kordy, v případě uvalených cel v řádu stovek miliard dolarů se rýsuje naděje na změnu. Podle zdrojů listu The Wall Street Journal a agentury Reuters obě země zvažují, že zruší již některá uvalená cla. Důvodem je snaha uzavřít část projednávané obchodní dohody. Reuters tvrdí, že se Američané vzdají plánu na zavedení cel na zboží dovážené z Číny včetně mobilních telefonů, přenosných počítačů a hraček za asi 156 miliard dolarů (3,6 bilionu korun). Peking však požaduje, aby USA upustily od již v září uvaleného patnáctiprocentního cla na zboží za dalších 125 miliard dolarů.

Už dříve list Financial Times uvedl, že Trumpova administrativa uvažuje o zrušení cel uvalených od 1. září na některé čínské oblečení, televize či bezdrátová sluchátka za 111 miliard dolarů. Právě ta se totiž stala terčem kritiky amerických obchodníků a prodejců oblečení.

Washington se pomocí cel snaží Peking přimět ke změně obchodní politiky a ke snížení čínského přebytku v obchodování s USA. Obchodní válka má negativní dopad na světovou ekonomiku a na finančních trzích vyvolává obavy z globální hospodářské recese. „V případě, že by byla uzavřena byť jen dočasná dohoda, podpořilo by to další růst trhů. Rovněž by se zlepšily ekonomické ukazatele o americkém a čínském hospodářství. To by v konečném důsledku mohlo pomoci i ekonomice Evropské unie. Česká republika by skrze úzké provázání s Německem rovněž profitovala,“tvrdí ekonom BHS Štěpán Křeček.