Novou nadějí je biologická léčba

Začátkem devadesátých let se u nás objevily léky zvané triptany. První přípravky, které působí cíleně na migrénu. Dodnes je proto mnozí migrenici považují za malý zázrak. Účinkují tak, že blokují vyplavení prozánětlivých látek z nervových zakončení, které podporují rozšíření drobných cévek v oblasti obalů mozku a rozvoj celého děje při záchvatu migrény. Dokážou také zablokovat přenos signálu o bolesti do dalších oblastí mozku.

„Běžná analgetika a nesteroidní antirevmatika typu brufen nebo diclofenac tlumí pouze bolest,“ říká Jolana Marková, primářka Neurologické kliniky 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Thomayerovy nemocnice v Praze. „Triptany oproti tomu dokážou zastavit záchvat migrény, ovšem pokud je pacient užije včas a v dostatečné dávce.“

Rychlý účinek

Potíže v takovém případě obvykle odezní během jedné až dvou hodin. Pro ty, kteří při migréně trpí nevolnostmi, jsou dnes tyto léky k dispozici i ve formě nosního spreje. Účinkují velice rychle, během deseti minut, dříve než se stačí zmíněné nevolnosti rozvinout.

Triptany mají jen mírné vedlejší účinky. Citlivější osoby mohou po jejich užití někdy kratší dobu pociťovat teplo na hrudi či mravenčení v oblasti krku nebo v obličeji.

Triptany však nejsou vhodné pro lidi se špatně kompenzovaným vysokým tlakem nebo těžkým poškozením jater a také pro pacienty po ischemické cévní příhodě, či s ischemickou chorobou dolních končetin. Migréna ovšem postihuje spíše mladší a středněvěké ročníky, u nichž se tato onemocnění vyskytují spíše výjimečně.

Příliš mnoho léků

Pacienti, kteří triptany užívají, by měli chodit na pravidelné kontroly k neurologovi a také si vést záznamy o počtu záchvatů.

„Jestliže totiž berou tablety více než deset dnů do měsíce po dobu delší než čtvrt roku, pak si mohou přivodit takzvané triptanové bolesti,“upozorňuje primářka Marková.

Problémy však hrozí také těm, kteří si zvyknou zahánět migrénu velkými dávkami léků typu brufen nebo paralen. Nejenže si zadělávají na častější migrény, ale mohou si zároveň vypěstovat i bolest hlavy z nadužívání analgetik. Na pracovišti doktorky Markové se na tyto problémy specializují a mají i vypracované léčebné schéma, jak těmto pacientům pomoci.

Pokud se rozhodnou se svými potížemi skoncovat, musejí nejprve absolvovat detoxikační kúru. Při ní se abstinenční příznaky tlumí infuzní léčbou a poté jim lékaři nasadí vhodné léky.

Po absolvování léčby neurologové doporučují svým pacientům, aby zůstali ještě aspoň tři týdny v klidu doma.

„K velmi nebezpečným přípravkům, které často vyvolávají bolest hlavy z nadužívání analgetik, patří čípky s ergotaminem,“upozorňuje David Doležil, neurolog ze specializovaného pracoviště Headache Centrum v Praze a předseda Společnosti pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy. „Praktičtí lékaři, ale i někteří neurologové je přitom dost rádi svým pacientům s migrénou předepisují.“

Tyto čípky opravdu na jednotlivé záchvaty zpočátku velmi dobře zabírají. Při pravidelném užívaní mohou však během jednoho až dvou let u pacienta vyvolat nejen bolest hlavy z nadužívání analgetik, ale i lékovou závislost na některých látkách, jež tyto čípky obsahují. Odborná Společnost pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy už proto delší dobu na tyto rizika upozorňuje a snaží se omezit předepisování těchto léků.

Šance pro těžší pacienty Některým pacientům s migrénou však doposud nepomáhala ani běžná analgetika, ani moderní triptany. Nedávno se však u nás objevily biologické léky, které by právě těmto lidem mohly pomoci. Vycházejí ze specifických protilátek, které v tomto případě působí proti molekule, jež vyvolává proces vedoucí k vylučování prozánětlivých látek. Přerušením tohoto procesu se zablokuje i vznik záchvatu migrény.

Na testování biologické léčby se v posledních pěti letech podílelo i pražské Headache Centrum. Jeden z těchto preparátů zde již podávají prvním čtrnácti pacientům, kteří si však prozatím léčbu musejí sami hradit.

„Tito lidé si lék pomocí autoinjektoru jednou měsíčně sami aplikují,“říká doktor Doležil. „Je však určen pouze pro pacienty s více než čtyřmi záchvaty migrény do měsíce, u nichž selhaly minimálně dvě metody standardní preventivní léčby.“

Podle jeho slov je tato léčba velmi bezpečná a závažnějších vedlejších účinků se lidé nemusejí obávat. Oproti biologickým lékům, které se podávají například pacientům s nádory nebo s roztroušenou sklerózou, mají totiž biologické léky na migrénu velkou výhodu v tom, že nezasahují imunitní systém.

Jedinou nevýhodou je prozatím jejich cena. Jedna injekce stojí asi čtrnáct tisíc korun a zdravotní pojišťovny tuto částku zatím nehradí. Proběhlo však už první kolo jednání neurologů se zástupci pojišťoven a ministerstvem zdravotnictví. Pokud vše dobře dopadne, mohli by se už koncem letošního roku první pacienti dočkat hrazené biologické léčby.

Cílené léky na migrénu se objevily koncem století. A nyní k nim přibyly nové – zatím si je však pacienti musejí platit sami.