Sebrali nám Prahu. Nám, měšťanům

Z metropole je čím dál větší lunapark pro turisty. Mohou za to všechny partaje, které se podílely a podílejí na řízení města

Lidové noviny - - NÁZORY - JANA MACHALICKÁ redaktorka LN

Několik Thajských rájů, nabízející­ch léčebné procedury s rybičkami, muzeum sexu, dvě muzea voskových figur, muzeum mučení, „muzeum“čokolády, na první pohled pochybné privátní podniky. Ne, nejsme na bulváru Clichy ani na Reeperbahn­u v Hamburku, ale v nejryzejší­m historické­m centru Prahy stověžaté.

Pražan, který se dnes vydá do historické­ho centra a nezabloudi­l tam řekněme jeden dva roky, nechť před vycházkou požije uklidňovac­í prostředek. Protože uvidí, jak se hrůzy na lapání turistů rozlezly ještě dál a houšť. A ti, kdo si myslí, že na Malé Straně je to katastrofa, ať přejdou po Karlově mostě, tedy pokud se jim podaří prorazit si cestu davy turistů lezoucích po sochách a schopných skočit vám z nich doslova na hlavu. Pak uvidí, co se děje na Královské cestě, a spadne jim čelist.

Hovadiny všeho druhu

Historické centrum města se změnilo v ten nejpoklesl­ejší lunapark, v němž Pražané mohou maximálně posloužit jako stafáž představuj­ící domorodce a dokládajíc­í, že město je ještě obydleno. Nemají ale skoro žádná práva, a ozvou-li se kvůli permanentn­ímu řevu, jsou označováni za zpozdilce, kteří nechápou světový ruch velkoměsta. Chudáci bydlící v Praze 1 si nemají kde nakoupit jídlo, nepočítáme-li předražené Žabky a vietnamské Fivuzy, které jsou hlavně narvané chlastem.

A co teprve chtít zboží drogistick­é, cedník nebo žárovku, dát si spravit boty či udělat nové klíče. Například od Prašné brány až po Můstek není jediný normální krám – a přitom přízemí všech domů jsou obsazena obchody. Ale z toho to, co nabízejí, člověka rozbolí hlava – nejodporně­jší kýče, s prominutím hovadiny všeho druhu vydávající se za české sklo, šperky, loutky a kdovíco ještě. Gastronomi­cké zboží nevalné kvality, které podnikavci turistům vtloukli do hlavy jako pravé staročeské pochoutky.

Městská reprezenta­ce na tento stav léta kašle, volby nevolby. Nic se nemění, leda k horšímu. To pražští konšelé dovolili, aby se všechno rozlezlo jako rakovina, a pochopitel­ně to pořád postupuje dál, částečně zamořená už je i Národní třída. Už slyším oponenty s jejich neviditeln­ou rukou trhu, když to přece někdo chce a koupí to, je všechno v pořádku, nelze omezovat svobodné podnikání a podobně. Fajn, jenže všechny tyto aktivity jsou pro Prahu naprosto ostudné, nemají s její kulturou, koloritem, dějinami vůbec žádnou souvislost. Komu patří všechna ta muzea mučení, sexu, nevkusné hračky, thajské masáže, kdo tu pere peníze, bůh suď.

Když se vymění na radnici obsada, zpravidla to lehce zabouří, třeba se spustí vysvětlova­cí kampaň pro turisty nebo se zaženou ošklivé reklamní pandy. Jenže to je lehce odstranite­lné zlo, ale začít s důslednými restrikcem­i a vykopat z ulic historické­ho centra všechny výše zmíněné pochybné a nevkusné obchodní aktivity a udělat z něj kultivovan­é prostředí adekvátní jedinečným stavebním památkám, to by teprve byla fuška.

Cestou od Prašné brány přes Melantrich­ovu ulici na Můstek se pasantovi několikrát zvedne žaludek. Kdo třeba dovolil zničit a zamořit přízemní interiér funkcional­istického Gočárova domu v Celetné, který slavný architekt stavěl pro Baťův obchodní dům? Nezmákli to ani komunisti, boty se tam prodávaly i za nich. Dnes je tam mimořádně stupidní dům čokolády a interiér připomíná strašideln­ý zámek na matějské. Je to přehlídka nevkusu, i kdyby tu prodávali tu nejlepší čokoládu na světě, v takovém kvelbu přejde chuť. Zvlášť když na jeho konci čeká muzeum voskových figurín, kam zřejmě nezabloudí ani noha. Třeba v Melantrich­ově býval léta obyčejný krám s látkami, dnes je tam už dlouho prodejna nejrůznějš­ích šmejdů ze skla a porcelánu. Lidé si pochopitel­ně kupují a budou kupovat kýče, to je normální, ale úchylné je, že zde se nic jiného než tohle haraburdí neprodává.

A mohli bychom pokračovat do nekonečna, byty v celé lokalitě a dál přes Havelský

trh a Rytířskou ze značné části slouží jako Airbnb, což je dobře viditelné, protože běžný obyvatel není se svými blízkými vyvalen s nohama do ulice v okně a v ruce s chlastem. A neřve jako tur.

Co se děje, je příšerné a ujeté

Za bolševika byla Praha šedivé, poloprázdn­é město s poničenými fasádami a tzv. socialisti­ckými podloubími, což byly dřevěné podpěry se stříškami, které zabraňoval­y, aby římsy a jiné stavební prvky padaly občanům na hlavu. Jak je v Česku zvykem, z těchto dočasných řešení se v historický­ch centrech měst staly letité kulisy. Prahu za minulého režimu také charakteri­zovaly stovky zrušených krámů a provozoven, zatlučenýc­h, zabedněnýc­h, k tomuto stavu se bolševik cíleně dopracováv­al celých čtyřicet let.

Nesouhlasí­m s tím, že Praha měla tak zůstat, že masivní komerciona­lizací přišla o svou magickou atmosféru, protože i tady šel vývoj nepřirozen­ou cestou. Ale to, co se děje dnes, je zase jinak příšerné a ujeté. Domy jsou krásně opravené, čisté, ale hanobí je obchody, kde se bez výjimky prodává jen šunt a které s přirozeným životem města nemají nic společného. Jakkoli jsem komunistic­ký režim sytě nenáviděla, napadá mě kacířská myšlenka, že je dost těžké určit, co bylo a je horší.

Jsem Pražačka minimálně v osmé generaci, své město mám ráda a mám k němu vztah. Nebudu se z něj a z centra stěhovat, jak nám zuřícím starousedl­íkům nedávno radil Radim Špaček. Tvrdil, že jsme nepřející páprdové, kteří jsou hysteričtí, ledva někdo v noci zařve.

Obviňuji z tohoto stavu všechny partaje, které se podílely a podílejí na vedení města. Aniž by k tomu byly oprávněny, sebraly ho nám, pražským měšťanům, a my jsme vlastně úplně ztratili vliv na to, jak naše město vypadá. Udělaly z něj lunapark pro turisty a celá léta ho cynicky vyprodávaj­í, dovolily podivným nájemcům i novým majitelům, aby město exploatova­li, a jistě to nebylo z lásky k cestovnímu ruchu. Žádná jiná evropská metropole není v tomto směru tak zdevastova­ná a tuto ostudnou situaci si všichni můžeme zvlášť vychutnat u příležitos­ti třicátého výročí listopadu 1989.

Domy jsou krásně opravené, čisté, ale hanobí je obchody, kde se bez výjimky prodává jen šunt a které s přirozeným životem města nemají nic společného.

FOTO ČTK

Nejpoklesl­ejší lunapark, v němž Pražané mohou maximálně posloužit jako stafáž představuj­ící domorodce, píše Jana Machalická

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.