Slovensko zvedá bankovní daň

Slovenské finanční domy mají po Novém roce do státního rozpočtu odvádět až o 3,6 miliardy korun ročně více než dosud

BRATISLAVA/PRAHA Bankám na Slovensku se zdvojnásobí bankovní daň. Včera o tom rozhodla vláda v Bratislavě; parlament by měl zákon schválit ve zrychleném režimu.

Dosud slovenské banky platily daň, která se vypočítávala jako 0,2 procenta z většiny jejich pasiv (závazky bank, nejčastěji půjčky a zálohy – pozn. red.) . Od příštího roku by však tamní finanční domy měly platit 0,4 procenta z pasiv. Slovenský státní rozpočet si tak z kapes bank vezme navíc podle odhadů 120 až 144 milionů eur (až 3,6 miliardy korun).

S nápadem na zdvojnásobení speciální bankovní daně přišel šéf nejsilnější vládní strany Smer a někdejší premiér Robert Fico.

„Mají zisky jako dealeři“„Slovenský bankovní sektor vykazuje nadprůměrnou ziskovost při srovnání s ostatními bankovními sektory v rámci Evropské unie,“prohlásil Fico. Míru ziskovosti slovenských peněžních ústavů dokonce přirovnal k obchodu s drogami či s bílým masem.

Jenže tak to úplně není. Podle statistik Evropské bankovní federace činila v loňském roce návratnost vlastního kapitálu (ROE) na Slovensku asi 9,3 procenta. To znamená, že na každé vložené koruně vydělali akcionáři finančních domů necelých deset haléřů. V evropském srovnání to rozhodně není ani zdaleka nejvíce. Například v Maďarsku vydělají z každé koruny vložené do bankovního sektoru asi 14,6 haléře, v Česku 13,3 haléře a třeba v Rumunsku 13,6 haléře. Výdělečnější jsou i banky v dalších zemích Evropské unie.

„Slova o extrémních ziscích ve slovenském bankovním sektoru je potřeba brát s rezervou. V rámci eurozóny vykazují vyšší ziskovost banky Litvy, Slovinska a Estonska,“řekl LN analytik společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler. „Investoři hodnotí jako negativní fakt, že vláda schválila zdanění i po roce 2020, což se původně nepředpokládalo. Na to reagují akcie finančního domu Erste, který na slovenském trhu působí, poklesem o půl procenta,“dodal analytik.

Slovenské koaliční strany se už v říjnu shodly na prodloužení platnosti zvláštní daně, kterou banky platí už od roku 2012. Daň přitom původně vznikla jako dostatečný finanční polštář pro případ finanční krize, jež by zasáhla i bankovní sektor. Ale teď se stala nedílnou součástí státního rozpočtu.

„Mým prvořadým cílem je, aby byl rozpočet na příští rok schválen tak, aby deficit veřejných financí v roce 2020 nepřesáhl 0,49 procenta hrubého domácího produktu. V předvolebním období a při opatřeních, která procházejí Národní radou Slovenské republiky, je však tento cíl stále ohrožen. Proto jsem zareagoval na výzvu koaliční rady a předložím na jednání vlády návrh novely zákona o zvláštním odvodu vybraných finančních institucí,“připustil v úterý ministr financí Ladislav Kamenický (Smer).

Daň zavedly i další země Sektorová bankovní daň se ovšem nevybírá jen na Slovensku. V minulosti ji zavedlo také například Rakousko a Maďarsko, od začátku letošního roku Rumunsko a od příštího roku se má platit i ve Švédsku. Nicméně specifikem Slovenska je, že finanční domy mají zakázáno přenášet tuto daň na klienty.

Po jejím zavedení v Česku dlouhodobě volají zvláště sociální demokraté. Podle jejich dřívějších návrhů by se bankovní daň mohla vypočítávat – na rozdíl od Slovenska – z aktiv (spravovaný majetek bank – pozn. red.) a přinést by do rozpočtu mohla až 14 miliard korun.

Proti se však staví premiér Andrej Babiš (ANO). Ten se s bankami namísto toho dohodl na vzniku takzvaného Fondu národního rozvoje. Do něj už čtyři největší tuzemské banky přislíbily dobrovolně přispět až sedmi miliardami korun. Investovat by tento fond měl především do oblasti veřejné infrastruktury.