Singer: Česko není žádná montovna

Bývalý guvernér ČNB v rozhovoru pro LN hájí „kuponovku“a zdůvodňuje, proč mají Češi nízké mzdy

PRAHA Obraz montoven, jež údajně dominují české ekonomice, je ukázkou fake news, tedy vymyšlených zpráv. V rozhovoru pro LN to říká Miroslav Singer, bývalý guvernér České národní banky, který před třemi desetiletími, kdy mu bylo 21 let, působil coby asistent architektů ekonomické transformace Václava Klause, Karla Dyby a Vladimíra Dlouhého.

Příběh o tom, jak zahraniční firmy jdou v Česku hlavně po nekvalifikovaných lidech, neodpovídá podle Singra realitě. Ze statistik vyplývá, že od roku 2000 tu vzniklo 700 tisíc míst pro vysokoškoláky, což je oproti začátku milénia skoro dvojnásobek. A dalšího čtvrt milionu míst bylo vytvořeno pro středoškoláky s maturitou.

„Určitě nikdo nebude tvrdit, že skoro milion kvalifikovaných lidí pracuje ve státních strukturách. Naopak typických kandidátů na post v montovně – zaměstnanců se základní školou – ubylo o 150 tisíc, tedy asi o třetinu. A zaměstnanců se středním vzděláním o 200 tisíc, asi o desetinu,“zdůrazňuje Singer. Dodává, že místa pro lidi bez kvalifikace vznikají spíš ve skladech obchodů, u pokladen a v přidružených službách.

Singer upozorňuje i na ošidnost statistik, podle nichž Česko vychází jako země s nízkými mzdami. Což obzvlášť vyniká ve srovnání s Německem, kam výsledky práce českých zaměstnanců z velké míry směřují. Zdejší mzdový průměr podle něj sráží nízká nezaměstnanost s množstvím méně produktivních lidí, kteří pracují za nízký plat. Takoví jsou v zahraničí při vyšší nezaměstnanosti často mimo trh práce a mzdovou statistiku nesnižují. Vliv na mzdy má ale třeba i to, že si čeští zaměstnanci málo říkají o navýšení platu.

Singer se vyjádřil také k často kritizované kuponové privatizaci. Jiná alternativa podle něj nebyla, navíc si myslí, že oddálila eskalaci problémů bank a umožnila slušný rozchod se Slováky. ROZHOVOR