Stát chce srazit počet pijanů na polovinu

PRAHA Luboš si rád zajde do hospody, kde vypije „až osm kousků“. Navštěvuje ji alespoň jednou do měsíce. „Pročistím si tím hlavu,“mává lehkovážně rukou.

Dělá to tak každý sedmý Čech. I proto se řadíme mezi země s vysokou spotřebou lihu na hlavu.

Brzy by se ale situace měla změnit. Stát si dal závazek, že počet lidí, kteří rizikově konzumují alkohol, zredukuje do deseti let na polovinu. Vyplývá to z vládního materiálu Zdraví 2030, jehož cílem je určit směr rozvoje zdravotní péče v příštích letech.

Plán je ještě ambicióznější. Klesnout má úmrtnost na zhoubné nádory, počet úmrtí před dosaženým 75. rokem života by se měl srazit téměř na evropský průměr, měl by se snížit počet denních kuřáků a zvýšit podíl lidí, kteří chodí na preventivní prohlídky k lékaři.

To vše hlavně díky nárůstu výdajů na prevenci. „Chtěli bychom více cílit na ovlivňování rizikového chování, které ve všech srovnáních Česko znevýhodňuje a je zátěží pro celý systém, nejenom zdravotnický, protože dneska se už ví, že zdraví je podmínkou sociálního a ekonomického rozvoje,“řekla LN náměstkyně ministra zdravotnictví Alena Šteflová.

Preventivní programy mají cílit na rizikové skupiny obyvatel. Státní zdravotní ústav (SZÚ) už od ledna bude vysílat do vyloučených lokalit na 46 mediátorů podpory zdraví, kteří by již měli mít zkušenosti z terénní práce v těchto oblastech. Tam totiž lidé žijí o deset let kratší dobu než ostatní.

„Zdravotní nerovnosti jsou odstranitelný problém, přesto způsobují ekonomické ztráty v Česku okolo 78 miliard korun ročně,“vysvětlila LN Marie Nejedlá, vedoucí Centra podpory veřejného zdraví v SZÚ.

Ministerstvo zdravotnictví už také zahájilo kampaň nepít je normální a chce omezit reklamu na alkohol. Napříště by měl být nabízen jen jako produkt, bez přítomnosti lidí.

Prevence dosud chyběla

Vládní materiál vychází z analýzy současného stavu, podle které má české zdravotnictví kvalitní nemocniční, ale slabší základní péči a v mnoha oblastech zcela chybějí preventivní programy. A tento stav se projevuje ve statistikách tím, že Čechům se sice prodlužuje délka života, ale nikoli počet roků strávených ve zdraví. Jenže populace stárne, takže přibývá nemocných i nemocí a systému mohou brzy dojít peníze na léčbu.

„Prodloužil se významně věk naší populace, nicméně pokud jde o roky prožité ve zdraví, tak tam jsme ustrnuli. Tady se stalo něco, co si ani neumíme vysvětlit. To populaci dlužíme a potřebujeme daleko víc tlačit na to, aby nám člověk nezůstával ležet v nemocnicích,“dodala náměstkyně ministra zdravotnictví Šteflová.

Vládní materiál proto předpokládá, že do deseti let se musí počet let strávených ve zdraví prodloužit u mužů z 62,7 na 65,7 roku a u žen ze 64 na 66 let.

Se špatnou životosprávou souvisejí také takzvaná předčasná úmrtí, tedy před 75. rokem věku. Statistici spočítali, že v Česku můžeme za takové považovat každé čtvrté.

Mezi jejich hlavní příčiny patří zejména ischemická choroba srdeční, což je vlastně nedokrvení části srdečního svalu, respektive snížený průtok krve srdcem, a dále některé typy zhoubných nádorů, jako jsou tumory plic a tlustého střeva, jimž lze předcházet omezením kouření a tučné stravy. Relativně vysoký podíl tvoří rovněž nehody, úrazy a úmrtí v důsledku přemíry vypitého alkoholu.

Že je předčasných úmrtí v Česku příliš, se ukazuje v porovnání s Evropou. Zatímco v osmadvacítce bylo v roce 2015 celkem 216 předčasných úmrtí na 100 tisíc obyvatel, v Česku jich bylo 285. Vláda proto plánuje, že v roce 2030 jich bude „jen“228,9 na 100 tisíc obyvatel. A počet úmrtí na zhoubné nádory má poklesnout z 258 na 240 na 100 tisíc obyvatel.

Nástroje, jak toho dosáhnout, jsou tři. Prvním je prevence nemocí, druhým dobrá zdravotní gramotnost a třetím včasný záchyt vážných onemocnění.

Státní zdravotní ústav proto vybudoval 14 regionálních center prevence, která se zaměří hlavně na podporu zdraví ve vyloučených lokalitách. Začít fungovat mají už od příštího roku.

Chystá se také Národní zdravotnický informační portál, který by byl hlavní branou k ověřeným informacím o zdraví a pákou pro zvyšování gramotnosti, tedy schopnosti porozumět informacím o zdraví.

Příliš velké rozdíly

Je přitom logické, že se vláda snaží zacílit na vyloučené lokality. „Je asi 95 až 115 tisíc sociálně vyloučených osob, které trápí chudoba a nedostatečná integrace. Mají asi o deset let nižší střední délku dožití než běžná populace, je mezi nimi 65 procent kuřáků, vysoký podíl obézních, s nadváhou, špatnými stravovacími návyky a nulovou zdravotní gramotností,“uvedl před časem ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

Tyto sociální podmínky mají vliv na častější rozvoj chronických nemocí, jako jsou onemocnění srdce a cév, obezita nebo cukrovka. V jejich důsledku se v Česku prohlubují nerovnosti ve zdravotním stavu společnosti, třebaže příjmové nerovnosti zůstávají celkově na nízké úrovni.

Nejlépe je na tom Praha, která dává lidem šanci na nejdelší život. Kromě ní je na tom dobře ještě Vysočina a Královéhradecký kraj, zatímco na chvostu žebříčku se nachází trojlístek nejchudších regionů, tedy kromě Ústeckého kraje ještě Karlovarský a Moravskoslezský. Rozdíl mezi Prahou a Ústeckým krajem v očekávané střední délce života činí u mužů čtyři roky (78 let v Praze a 74 v Ústí), u žen pak tři roky (83 v Praze a 80 v Ústí).

Projekt Státního zdravotního ústavu podporovaný evropskou dotací, který má rozdíly redukovat, vyjde na 250 milionů korun. Vzniklá síť center by měla fungovat i poté, co skončí podpora EU.