Žalobci: Srovnání s totalitou pokulhává

PRAHA V pondělí odstartovala série akcí nazvaných Advokáti proti totalitě, která mapuje osudy právníků, kteří se nebáli postavit nacistické a komunistické zvůli v minulých dekádách. Takovým příkladem je i první polistopadová ministryně spravedlnosti Dagmar Burešová, která zastupovala matku Jana Palacha, což se promítlo v represi StB. Spolu s připomínkou hrdinů z řad advokacie ale v pondělí zaznělo jedno důrazné varování. A to z úst vlivného pražského advokáta Petra Tomana, který je autorem stejnojmenné knihy Advokáti proti totalitě.

Podle něj advokáti v současnosti čelí bezprecedentním snahám prolomit institut advokátní mlčenlivosti. „Útoky na mlčenlivost za posledních 70 let nebyly tak významné jako v posledních letech.

Na příbězích advokátů jsme právě chtěli ukázat, jak důležitá pro jejich činnost a hlavně pro činnost jejich klientů mlčenlivost je,“uvedl v ČT Toman. Dodal, že bez mlčenlivosti podle něj není advokacie. „V posledních letech přibývá útoků na advokátní mlčenlivost, protože je jednoduší zeptat se advokáta než vyšetřovat a zjišťovat, tak i proto jsme zorganizovali projekt Advokáti proti totalitě,“řekl.

Kulhající paralela

Jeho slova směřovala na adresu práce policie a státního zastupitelství. LN požádaly Tomana, který je zároveň předsedou výboru pro vnější vztahy a internetové rady České advokátní komory (ČAK), aby upřesnil, co konkrétně má na mysli. Do uzávěrky tohoto vydání na dotazy nereagoval.

Z miniankety mezi třemi nejvýše postavenými státními zástupci v Česku vyplynulo, že s Tomanovým pohledem nesouzní. Nejostřeji to formulovala vrchní pražská žalobkyně Lenka Bradáčová.

„S tímto výrokem rozhodně nesouhlasím. A když si porovnáte počty advokátů a počty úkonů, v nichž orgány činné v trestním řízení nikoli prolamovaly mlčenlivost, ale dokazovaly trestnou činnost, na níž se měl advokát podílet, potom tento výrok nutně pokulhává,“napsala LN Bradáčová.

Ani vrchní žalobce v Olomouci Ivo Ištvan není přesvědčen, že by tlak na prolomení mlčenlivosti advokátů v posledních letech sílil. „Nemám informace o tlacích nebo útocích k prolomení advokátního tajemství a ani uvedená citace (Tomana) příklady takových tlaků či útoků neuvádí,“sdělil Ištvan.

Tomanovým slovům se podivil i šéfžalobce Pavel Zeman. „Je velice těžké komentovat výrok, který je vytržený z kontextu a který byl zasazen do celé série přednášek České advokátní komory. Nicméně ohledně otázky mlčenlivosti advokáta bych byl poněkud zdrženlivější než kolega Toman, a to obzvláště při srovnávání uplynulých sedmdesáti let, zejména vezmu-li v úvahu období komunistické totality,“odpověděl LN Zeman.

Názor advokáta Petra Tomana, že existuje největší tlak za posledních 70 let na prolomení advokátního tajemství, žalobci odmítají. Vyplynulo to z miniankety LN.

Chráníme klienty

Největší poprask vzbudila nedávno navrhovaná úprava evropské směrnice v oblasti daní. Advokáti a daňoví poradci by museli nově berním úředníkům poskytnout údaje o svých klientech, když finanční správa pojme podezření na daňový únik. Místopředseda ČAK Tomáš Sokol v dubnu v souvislosti s návrhem varoval před důsledky prolomení advokátního tajemství. „Mlčenlivost není princip užitečný pro advokáty, ale pro klienty. Pro mě není hodnotou, je hodnotou občana a klienta. Pokud se tato hodnota ztratí, ztratí se především pro něj,“řekl Sokol.

Obecný princip nutnosti ochrany tajemství žalobci respektují. Odmítají ale jeho absolutní nedotknutelnost. „Je třeba říci, že advokátní mlčenlivost, která slouží k ochraně klientů, je významnou hodnotou, která zasluhuje ochrany, avšak ochrana kontaktů mezi advokátem a klientem není absolutní, nedotknutelná a za určitých okolností může být omezena,“trvá na svém pražská žalobkyně Bradáčová.

Petr Toman