Svobodu je potřeba bránit
Fakta o berlínské zdi
Německo si spolu s celou Evropou o víkendu připomnělo 30. výročí pádu berlínské zdi. V projevech znělo i odhodlání nepřipustit vznik dalších „zdí“.
BERLÍN Psa by do toho počasí nevyhnal: v sobotu, hlavní den vzpomínkových akcí k 30. výročí pádu berlínské zdi, v německé metropoli při pár stupních nad nulou hustě mrholilo a foukal nepříjemný vítr. Přesto byly všechny lokality historicky spojené s pádem zdi plné návštěvníků.
Antonio se vydal do Berlína s manželkou a přáteli až z jihoitalské Apulie. „Jasně že jsme přijeli kvůli tomu výročí,“řekl mi při sledování videoprojekce na fasády domů v okolí Alexanderplatzu. „Byl to jeden z nejdůležitějších momentů našich životů. U nás v Itálii sice žádný komunismus nebyl, ale celou Evropu to převrátilo vzhůru nohama,“dodal.
To mladý Jiang ze Singapuru byl na „místě činu“náhodou, do Berlína dorazil na vědeckou konferenci. „Nás se to sice tenkrát přímo netýkalo – já jsem v té době měl dva roky –, ale je jasné, že pro Evropany to byla zásadní událost. Je dobře, že lidé ve východní Evropě mají už 30 let svobodu. Moc detailů o tom ale nevím, tak jsem si to sem teď, když mám trochu volno, přišel prohlédnout,“nabídl mi pohled na dění v Berlíně z asijské perspektivy.
Merkelová citovala Havla „Sem“znamenalo na vyhlídkovou terasu návštěvnického centra v berlínské ulici Bernauer Strasse. Z platformy lze přehlédnout dlouhý úsek tzv. zóny smrti, pás podél někdejší hraniční linie, kde východoněmečtí komunisté nechali zbourat všechny budovy včetně mohutného kostela a na jejich základech zřídili ostře střežené pásmo lemované nechvalně známou berlínskou zdí.
Právě do tohoto prostoru dorazili v sobotu prezidenti zemí visegrádské čtyřky včetně Miloše Zemana v doprovodu německé hlavy státu Franka-Waltera Steinmeiera. Ten ocenil roli středoevropských států při demontáži komunismu v roce 1989.
„Bez odvahy Poláků, Maďarů, Čechů a Slováků by nebyly možné mírové revoluce ve východní Evropě ani sjednocení Německa,“řekl Steinmeier svým kolegům.
Středoevropští prezidenti pak symbolicky zasunuli do skulin ve zdi, jejíž část byla na Bernauer Strasse ponechána jako memento, růže.
Jen o několik desítek metrů dál, na místě zničeného kostela, kde po roce 1989 vyrostla tzv. kaple smíření, promluvila německá kancléřka Angela Merkelová. Byla to událost s výraznou českou stopou: kancléřka totiž ve své řeči citovala českého exprezidenta Václava Havla a po jejím projevu přítomným zahrál písničkář a někdejší disident Jaroslav Hutka.
„Svoboda je jako moře: jedna vlna mnoho neznamená, ale síle příboje vzdorovat nelze,“použila Merkelová v kapli Havlův výrok. Zmínila však také stovky obětí, které si berlínská zeď a podobné hraniční zátarasy na někdejší německo-německé hranici vyžádaly.
„Příspěvek každého z nás je důležitý“
Oslavy 30. výročí vyvrcholily v Berlíně v sobotu večer u Braniborské brány, kde se na lidové párty sešly desetitisíce návštěvníků.
Postavená byla v roce 1961 po ■ obsazení hraničního pásma armádou NDR
Skládala se z betonových,
■
3,6 metru vysokých panelů ve tvaru převráceného písmene T
Celková délka zdi činila
■
165 km (45 km s hranicí východního Berlína, 120 km hranice mezi Západním Berlínem a Braniborskem)
Vnější okraj zdi tvořil ostnatý ■ drát, pás pro psy, protipěchotní překážky i protitankové zátarasy
Doprovázela ji hudba i projevy politiků stejně jako vystoupení „bezejmenných“svědků událostí z podzimu 1989.
Účast ze zahraničí byla tentokrát o poznání slabší než při 20. výročí, kdy dorazili mj. americký i ruský prezident či britský ministerský předseda, a také projevy byly opatrnější. Dominovalo jim téma svobody a demokracie, které nemusí v budoucnu být samozřejmé.
Prezident Steinmeier pod Braniborskou bránou varoval, aby lidé v euforii nezapomínali na to, že ve společnosti mohou snadno vzniknout další „zdi“– nejprve v přeneseném slova smyslu a pak i ty skutečné. Podobnou myšlenku vyslovila v emotivním projevu také Marianne Birthlerová, která již za existence NDR bránila lidská práva a po sjednocení působila mj. jako federální komisařka pro správu svazků někdejší tajné policie NDR Stasi. „Morální právo hlásit se k odkazu pokojné revoluce z roku 1989 má pouze ten, kdo se i dnes zasazuje za svobodu a otevřenost (…) Ti, kdož skutky nebo činy dávají průchod nenávisti, jsou stejní, jako byla Stasi, a ve výsledku ničí lidské životy, jako to dělali oni,“uvedla Birthlerová ve zjevné narážce na Alternativu pro Německo (AfD), jejíž někteří členové a příznivci se netají odporem k imigrantům a dalším menšinovým skupinám společnosti. Na výzvu Birthlerové se poté okolí Braniborské brány ponořilo do minuty ticha k uctění památky obětí komunistické diktatury.