Ukrajina se chystá prodávat půdu
Tým prezidenta Zelenského se rozhodl narušit dlouholeté tabu a začít prodávat zemědělskou půdu. Lidé se bojí, že ji vykoupí cizinci.
KYJEV/PRAHA „Uživí se ten, kdo se umí obracet,“říká Olena z malé vesnice v Chmelnické oblasti za západě Ukrajiny. Po období stagnace v letech po rozpadu Sovětského svazu začíná být zemědělství zase lukrativní, zvláště tam, kde je kvalitní orná půda. Teď se venkov opět bojí otřesu v souvislosti s tím, že administrativa prezidenta Volodymyra Zelenského přichází s nápadem zrušit bezmála dvacet let platné moratorium a povolit prodej půdy mimo jiné i cizincům
Od roku 2002 platí na Ukrajině prodej půdy moratorium. Zavedla ho jako „dočasné opatření“ještě vláda Leonida Kučmy a přečkalo tři další prezidenty. Naposledy ho prodloužil Zelenského předchůdce Petro Porošenko letos v únoru.
Výjimka pro velké firmy
V září 2013 vyvolala pozdvižení zpráva čínského listu South China Morning Post o plánech jedné z čínských státních firem pronajmout si až tři miliony hektarů ukrajinské země. Nakonec k pronájmu nedošlo, případ ale už tehdy naplno ukázal, že o ukrajinskou půdu je ve světě zájem. Z celkové rozlohy 40 milionů hektarů půdy je asi 14 milionů hektarů kvalitní černozemě s velmi vysokými výnosy, hlavně v centrální části a na jihu země. Značná část půdy je přitom pod kontrolou asi 40 až 60 velkých zemědělských firem, které mají často zahraniční spoluvlastníky.
Podle amerického thinktanku Oakland Institute měli v roce 2015 společnosti s dominantními zahraničními podíly pod kontrolou 2,2 milionu hektarů ukrajinské půdy a autoři studie připomínají, že zjistit skutečná čísla není vzhledem k nejasným vlastnickým strukturám jednoduché.
Mezi vlastníky pak Oakland Institute zmiňuje společnosti z celého světa, například dánskou Tribon Agri nebo saúdskoarabskou United Farmers Holding Company. Všichni tito majitelé by se pak dostali k půdě v případě, pokud by platila pravidla prodeje, jak je chce nyní vymezit Zelenského administrativa.
Druhý zářijový den na zasedání vlády, vedení parlamentu a šéfů všech strategických institucí totiž zadal Zelenskyj premiérovi Oleksiji Hončarukovi připravit předlohu zákona číslo 2178 o pozemkové reformě. Cílem je přinést do zemědělství investice a návrh navenek upřednostňuje prodej do ukrajinských rukou. Pro cizince by mělo platit moratorium do roku 2024 , ovšem s výjimkou – půdu si budou moci koupit v případě, pokud jejich firmy na ní přinejmenším tři roky hospodaří.
Tuto podmínku ale mnohé z velkých firem splňují a tak je pravděpodobné, že od 1. října příštího roku, kdy má zákon vstoupit v platnost, si budou moci půdu koupit. Vlastnictví by ale mělo omezovat pravidlo, že jeden vlastník si smí opatřit nanejvýš osm procent půdy v jedné oblasti a půl procenta na celé Ukrajině.
Hektar za 46 tisíc
Podle průzkumu provedeného v říjnu se 41 procent dotázaných Ukrajinců bojí, že půdu mohou skoupit cizinci, 23 procent má strach z toho, že se dostane do rukou oligarchů. Obavy panují i z růstu cen.
„Cena by mohla být zpočátku kolem dvou tisíc dolarů za hektar po celé zemi,“prohlásil poradce premiéra pro zemědělskou reformu Alexej Mušak (Jde v přepočtu o 46 tisíc korun, například v Česku se cena hektaru půdy pohybuje běžně v pásmu od 150 do 400 tisíc korun).
Prosazení reformy má jít ruku v ruce s rozsáhlou privatizací a pro Zelenského a jeho stranu Sluha lidu to rozhodně nebude snadné. Fenoménu, který zvítězil ve volbách skoro tříčtvrtinovou silou voličů, totiž pomalu padá popularita a například na Donbase už je podle průzkumů listu Zerkalo Neděli zase populárnější šéf Kremlu Vladimír Putin než ukrajinský prezident.
Prodej půdy využívají jako munici oba póly politického spektra. „Přijetí jakéhokoli zákona, který by povoloval prodej půdy, je bez souhlasu ukrajinského národa zločinem!“varuje na svých stránkách proruský blok Opoziční platforma – Pro život. Ostře proti se postavila i Julije Tymošenková v čele své strany Vlast, která chce usilovat o vypsání referenda o pozemkové reformě. „Farmáři nikdy nemůžou být rovnocennými konkurenty mezinárodním korporacím. Riskují, že zůstanou bez půdy a my bez budoucnosti,“řekla Tymošenková.