Měl jsi smůlu, neandertálče
Když o někom řekneme, že to je neandertálec, nelichotíme mu. Ale měli bychom. Nálezy ukazují, že neandertálci (Homo neanderthalensis) lovili stejná zvířata jako naši přímí předkové (Homo sapiens), například soby, jeleny a koně, možná i mamuty. Maso z nich odřezávali obdobnými kamennými nástroji. Neandertálci také využívali oheň a pravděpodobně jej dokázali rozdělávat podle potřeby. Ale pozor, oproti moderním lidem měli v průměru rozměrnější mozek, byli větší a svalnatější. Což byla spíše jejich výhoda, že?
Otázka, jež tedy trápí vědce, zní – proč vymřeli neandertálci, a ne my? Pro domýšlivou hypotézu, která by se nám asi líbila, že totiž naši předkové byli vyspělejší a evolučně „lepší“, jaksi chybějí důkazy.
Teď zrovna mezinárodní tým v čele s Gilim Greenbaumem z americké Stanfordovy univerzity přišel s novou hypotézou, co se to vlastně stalo před třiceti až čtyřiceti tisíci lety, kdy neandertálci nechávali své místo na světě nám. Zjednodušeně řečeno: podle ní naši předkové nakazili neandertálce svými nemocemi.
Pro pochopení je dobré si připomenout, že Homo sapiens i neandertálci měli společného předka, jímž byl člověk vzpřímený( Homo erectus). Od něj se asi před půl milionem let obě vývojové linie oddělily. Jedna vede až do současnosti a na jejím konci jsme my. Na druhé linii někdy před 200 000 lety vznikl člověk neandertálský.
A tohle je důležité: neandertálci žili v Eurasii, nikoli však v Africe, kde se rozvíjel Homo sapiens. Když pak do Evropy přišli v několika vlnách z Afriky lidé dnešního typu, žili tu vedle neandertálců. První
setkání obou skupin se zřejmě odehrálo před asi 130 000 lety v Levantě, ve východním Středomoří.
Gili Greenbaum s kolegy vyšli z předpokladu, že každá skupina měla i své specifické nemoci, které ji sužovaly, ale na které si alespoň částečně přece jen vytvořila určitou imunitu. Zátěž tropických nemocí, kterou si přinesli naši předkové z Afriky, byla nebezpečnější než zátěž evropská.
Obě skupiny se navzájem setkávaly a jejich příslušníci se i křížili a měli potomky. Což je objev teprve z minulého desetiletí, doložený je genetickými rozbory kosterních pozůstatků. Dnes už genetikové vědí, že dvě až čtyři procenta genů dnešních lidí pocházejí od neandertálců (neplatí to však pro čistokrevné Afričany, jejichž předkové se s neandertálci, kteří nežili v Africe, nesetkali).
Tyto poznatky naznačují, že naši předkové nebyli při výběru pohlavních partnerů žádnými xenofoby. Jenže při vzájemných kontaktech se také zástupci obou skupin setkávali s nemocemi toho druhého. A zatímco naši předkové si s novými chorobami nakonec poradili, neandertálci to u lidských nemocí nezvládli. Nové nemoci je oslabily a vedly k jejich zániku.
Tato hypotéza však vychází jen z počítačových simulací (založených třeba i na historii šíření nemocí, které přivezli Evropané do Ameriky při její kolonizaci). Neuškodilo by ji doložit nějakými archeologickými nálezy.
Nicméně možná tento článek čtete vy, a nikoli neandertálec ne proto, že lidé byli o tolik šikovnější, ale prostě proto, že neandertálci měli prachobyčejnou smůlu.
Při vzájemných kontaktech se zástupci obou skupin setkávali s nemocemi toho druhého. A zatímco naši předkové si s novými chorobami nakonec poradili, neandertálci to u lidských nemocí nezvládli.