Írán zdražil benzin, lidé se bouří
Na osmdesátimilionovou zemi doléhají stále silněji ekonomické sankce ,atak se íránská vláda odhodlala přehodnotit štědré dotace na benzin.
TEHERÁN/PRAHA Írán zasáhla během uplynulého víkendu vlna protestů. Důvodem bylo zdražení benzinu, k čemuž vláda nečekaně přistoupila minulý pátek. Ceny benzinu vzrostly o polovinu, a to sice na v přepočtu necelé tři koruny za litr, zároveň byla omezena měsíční spotřeba majitelům soukromých aut na 60 litrů. V případě překročení limitu má stát každý další litr v přepočtu necelých šest korun.
Vláda se snažila těmito opatřeními reagovat na pokračující ekonomickou krizi v zemi, která je důsledkem hospodářských sankcí, jež na íránskou vládu uvalily Spojené státy. Washington přistoupil k jejich obnovení poté, co vypověděl mezinárodní jadernou dohodu s Íránem původně vyjednanou v roce 2015. Podle odhadů se má letos snížit výkonnost íránského hospodářství o devět procent.
V reakci na to íránská vláda omezila dotace na benzin a její občané kvůli tomu vyšli do ulic. Podle státní agentury IRNA protestovali někteří řidiči tím, že svá vozidla zastavili uprostřed silnic a pak je opustili, čímž zablokovali provoz. Z Teheránu nebo i z dalších zhruba čtyřiceti měst byly hlášeny bitky mezi protestujícími a bezpečnostními složkami. Policie nasadila proti demonstrantům slzný plyn a snažila se shromáždění rozehnat za použití obušků. Úřady zatím oficiálně potvrdily, že střety si vyžádaly jednu oběť, a to ve městě Sírdžán v provincii
Kermán, vzdáleném necelých tisíc kilometrů od metropole. V Sírdžánu ještě byly zraněny desítky dalších lidí, když se pokoušely získat kontrolu nad zásobníkem pohonných hmot. Ten pak plánovali podle všeho zapálit. Není ovšem vyloučeno, že obětí víkendového násilí je nakonec daleko víc. Naznačil to i íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí, jenž ve své reakci hovořil o tom, že při nepokojích prý přišlo o život několik lidí.
Chameneí protesty ostře odsoudil, když je označil za dílo zahraničních nepřátel země. „Sabotáže a žhářství páchají chuligáni, ne náš lid,“řekl doslova. Samotné rozhodnutí vlády zrušit dotace na benzin naopak podpořil.
„Bezpečnostní orgány zatím prokázaly zdrženlivost a protesty tolerovaly,“uvedl pro státní televizi k situaci v zemi íránský ministr vnitra Abdulrezá Ráhmání Fazlí. Zároveň ale vyslovil varování, že pokud by prý útoky na státní nebo soukromý majetek pokračovaly, začaly by bezpečnostní orgány plnit svou povinnost a postaraly se o zajištění pořádku.
Vláda vypnula internet
Na sociálních sítích se začaly šířit informace, že demonstranti měli skandovat protivládní hesla. Objevovaly se i videosekvence zachycující zásah policie.
Úřady nechaly zřejmě v reakci na to během sobotního odpoledne zpomalit internet, aby tím ztížily komunikaci protestujících a jejich koordinaci prostřednictvím sociálních sítí.
Nevládní organizace Netblocks, jež se zabývá otázkami kybernetické bezpečnosti a správy internetu, vydala prohlášení, že v noci na neděli klesla konektivita íránského internetu na sedm procent obvyklé úrovně, což se rovná úplnému přerušení spojení. Vzhledem k ropnému bohatství země považují mnozí Íránci přístup k levným pohonným hmotám za jedno z nejdůležitějších práv. Jak uvedla agentura IRNA, činí v osmdesátimilionové zemi průměrná denní spotřeba pohonných hmot devadesát milionů litrů. Odhaduje se, že každý den je deset až dvacet milionů litrů ilegálně vyváženo do zahraničí.
Zdražení benzinu proto posiluje obavy z poklesu životní úrovně. Již loni v prosinci se například snažila vláda prezidenta Hasana Rúháního snížit dotace na benzin, ale parlament to kvůli obavám z protestů zablokoval.
Tentokrát se snaží vláda získat podporu veřejnosti pro zvýšení cen tím, že prostředky v odhadované výši 2,55 miliardy dolarů ročně (zhruba 59 miliard korun) slibuje použít na pomoc chudým rodinám.
Ajatolláh Chameneí protesty označil za dílo zahraničních nepřátel země. „Sabotáže a žhářství páchají chuligáni, ne náš lid,“řekl doslova.