Vezměte k sobě „opioidové sirotky“, prosí USA
CHARLESTON/PRAHA „Lidé v Západní Virginii mohou procházet středoškolské ročenky a počítat, kolik lidí přežilo opioidovou epidemii. Je už zvykem, že když jdou lidé na odvykací kúru, berou si s sebou černé oblečení, protože vědí, že v průběhu pobytu půjdou na pohřeb někoho blízkého. Prakticky každého obyvatele státu epidemie zasáhla. A nejvíce děti,“popsala situaci reportérka deníku The Washington Post Debbie Cenziperová.
V americkém státě se obětí vysoce návykových látek tlumících bolest staly právě děti. Ne proto, že by je braly, ale protože zůstaly samy. Existují tisíce případů, kdy celá rodina (rodiče, prarodiče, strýcové a tety) zemřela kvůli závislosti na opioidech. V Západní Virginii se tak již vžil mrazivý termín „opioidový sirotek“.
Horší než zbraně
Jen v roce 2017 zemřelo ve státě na následky opioidové epidemie 835 lidí – trojnásobek celonárodního průměru. Za poslední dvě dekády si pak opioidy vyžádaly životy 5200 obyvatel Západní Virginie.
Ačkoliv se se závislostí na lécích potýkaly Spojené státy po většinu 20. století, kritických rozměrů dosáhla opioidová epidemie až po roce 1996. Tehdy se totiž rozšířil lék zvaný OxyContin, k čemuž ve velkém přispěli američtí lékaři. Například newyorský doktor Barry Schulz svým pacientům nařizoval, aby denně brali 60 pilulek silně návykového OxyContinu.
Podle posledních dat Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) zemře denně na území USA kolem 130 lidí na předávkování opioidy, což je dokonce více než počet úmrtí způsobených střelnými zbraněmi (108 lidí denně).
V posledních letech ale svítá na lepší časy – farmaceutické firmy (Purdue Pharma, Johnson &
Johnson) musí platit velká odškodnění a zdá se, že působí lépe i prevence. Epidemie však za sebou zanechala tisíce dětí a státy musí řešit, co s nimi bude dál.
„Jedete autem a vidíte billboardy, které vás vyzývají, abyste otevřeli svůj dům pro pěstounskou péči,“popsala situaci v Západní Virginii reportérka Cenziperová. Po obětech epidemie zůstalo téměř 7000 dětí. Prostory, kam sirotky umístit, už nestačí. Sociálním pracovníkům nezbylo než nejmenší děti s vybavením vozit do motelů či kanceláří státních institucí, aby měly kde přespat. Státy musí tedy žádat pomoc u amerických rodin.
„I já jsem vyrostla u pěstounů, a tak se snažím pomoci,“řekla listu The Washington Post Monica Kinderová, která za posledních šest let měla v pěstounské péči kolem dvou desítek dětí. Dnes se snaží vychovat tři sestry, jež zároveň i adoptovala. Kinderová vychovala své dva syny, kteří vyrostli, odešli na univerzitu a ona měla volný dům, a tak se rozhodla pomoci „opioidovým sirotkům“.
Málo peněz, hodně lásky
V Západní Virginii byly jen za poslední rok k pěstounům umístěny na dva tisíce dětí. Jde o novorozence i teenagery. Ve státním rozpočtu však nebyl na pěstounskou péči dostatek peněz, proto situaci musí řešit samotné komunity. Pěstouny se často stávají sestry v nemocnicích, sousedé, pastoři i učitelé.
„Peněz není od státu příliš, ale naštěstí to nějak zvládáme,“dodala Kinderová, zatímco v rukou držela malého chlapce. Dostala ho do péče, když mu byly teprve tři dny.
Značná část dětí umístěných do pěstounské péče hned po narození je drogově závislá. Novorozenci trpí abstinenčními příznaky, jako jsou svalové křeče, třes a nechutenství. Jsou velmi citliví na světlo, zvuky a neutišitelně pláčou.
„O této generaci nemůžeme zatím říci, jak si povede ve škole nebo za několik desítek let, je zde stále mnoho otázek, které si klademe,“upozornila redaktorka.
Vláda Západní Virginie doufá, že vedle značné finanční podpory a rozšiřování míst ke složení hlavy dětí pomohou do budoucna i výukové programy ve školách, aby se riziko spojené s léky a drogami dostalo do povědomí Američanů včas.
Opioidová krize se v posledních týdnech stala jedním z hlavních témat Bílého domu – angažuje se v ní i první dáma. Nejde však jen o závislé. Například v Západní Virginii přišly kvůli lékům o rodinu tisíce dětí.