Oddělit ekonomiku od politiky
PRAHA Hlavním záměrem ekonomické transformace 90. let bylo úsilí oddělit ekonomiku od politiky. To se na jistou dobu a do jisté míry podařilo. V současnosti už to přestává platit. Jsem přesvědčen, že znova musí dojít k systémové změně, ke zrušení diktatury politiky nad ekonomikou, k níž se opět nebezpečně přibližujeme, řekl na páteční konferenci Vysoké školy finanční a správní s názvem 30 let ekonomického vývoje v České republice bývalý prezident Václav Klaus.
Důvodem je podle něj především stále sílící politizace Evropské unie. Dotační politika, která ničí svobodné tržní mechanismy, připomíná jeden z nejvýraznějších rysů československé ekonomiky za éry socialismu.
Klaus dále řekl, že nejtěžším prvkem transformace byla privatizace. A dnešní debata o ní je zkreslená, protože se mluví jen o kuponové privatizaci. Tou byla podle něj odstátněna pouze čtvrtina majetku. A byla východiskem z nouze, snahou nevyprodat celou ekonomiku a cestou k hledání vlastníků a znovuvytvoření domácího kapitálu.
K tezi, že se nacházíme v období, kdy politika hraje větší roli než ekonomika, se přihlásil také bývalý guvernér České národní banky a hlavní ekonom Generali CEE Holding Miroslav Singer. Vyjádřil obavy z toho, že politika se může ubírat směrem, který pro nás nemusí být příznivý. Upozornil
také na to, že se Evropa štěpí, přičemž nejde jen o brexit.
„V 90. letech jsme všichni byli amatéři, připusťme si to,“zastal se tvůrců ekonomické transformace ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Zdůraznil, že občané Československa neuměli podnikat, banky neuměly poskytovat úvěry, privatizace tehdejších asi 3,5 tisíce podniků do českých rukou nebyla myslitelná kvůli tomu, že u nás prostě chyběli manažeři.
Fronty už jen kvůli medailím „V zásadě se to zvládlo docela důstojně,“uzavřel své hodnocení první polistopadové etapy. Za velký zlom označil rok 2004 a vstup Česka do Evropské unie. To byl podle něj krok, kdy se čeští občané přestali bát toho, že se vrátíme zpátky do režimu 80. let.
Guvernér České národní banky Jiří Rusnok zrekapituloval klíčová opatření měnové politiky v uplynulých 30 letech. Mimo jiné připomněl prvopočátky nástupu nového devizového režimu, který nahradil systém takzvaných devizových přídělů u zemí mimo socialistický tábor. Od 5. prosince 1989 si občané Československa mohli proměnit za devizy 500 korun, tento limit ale brzy padl. Zakončil prohlášením, že je rád, že fronty před obchody se dnes tvoří už jen kvůli tomu, že na trh dorazil nový typ mobilu. A že do fronty před centrální bankou se lidé postavili kvůli prodeji památných medailí.
Šéf centrální banky se vyjádřil i k otázce kladů a záporů jednotné evropské měny. Za přínosy označil podporu zahraničního obchodu, za zápory mimo jiné politický charakter eurozóny a skutečnost, že institucionální architektura eurozóny doposud není hotova.
Kritický postoj k fungování Evropské centrální banky (ECB) a eurozóny ve svém projevu zaujal také profesor Otmar Issing, bývalý hlavní ekonom a člen vedení Evropské centrální banky (ECB) a prezident Centra pro finanční studia na Goetheově univerzitě ve Frankfurtu. Issing, který v roce 2008 předsedal německé vládní komisi zaměřené na reformu mezinárodních finančních trhů, mimo jiné kritizoval záporné úrokové sazby ECB.