Jepičí život nejošklivější stokoruny

Někteří Češi a Slováci si před třiceti lety – ještě před listopadovými událostmi – zchladili žáhu na skomírajícím režimu: programově ničili zbrusu nové stokoruny s vyobrazením dlouholetého komunistického vůdce Klementa Gottwalda. Dát do oběhu bankovku s portrétem „prvního dělnického prezidenta“bylo naplánováno již dříve, ale záměr se z různých důvodů odkládal. Nakonec spatřila nová stokoruna světlo světa pár týdnů před 17. listopadem – jenomže to už bylo v době, kdy společnost načichla perestrojkou a kdy například Poláci a Maďaři účtovali s komunismem.

Českoslovenští mocní však podobnou sebereflexi nechystali a dál si svého „Klemu“připomínali. Ještě tři roky před převratem se na obrazovkách Československé televize objevil pětidílný paján scenáristy Jaroslava Matějky.

Příznačné je, že seriál končí únorovým pučem v roce 1948. Následná léta represí, vykonstruovaných procesů a nevinných obětí přešli filmaři mlčením. Žádnou velkou protiodezvu ve společnosti to tehdy samozřejmě nevyvolalo.

Sběratelská cena stokoruny dnes není moc vysoká: 250 až 300 Kč na internetu REPRO LN

Když ale 1. října 1989 Státní banka Československá vydala novou bankovku s Gottwaldem, byl už odpor znát. Lidem se stokoruna nelíbila. StB během jednoho měsíce zachytila přes sto znehodnocených „gottwaldů“.

Ve středu 25. října 1989 se v centru Prahy dokonce konal krátký protest proti zavedení nové bankovky. Veřejná bezpečnost happening za účasti dvou set

lidí rychle rozprášila. S pádem komunismu vzala zasvé i nechtěná stovka. Na Silvestra 1989, chvíli poté, co se prezidentem stal Václav Havel, se vedení státní banky rozhodlo ji stáhnout z oběhu. Na rozdíl od ikonického hutníka s družstevnicí se nedožila ani měnové rozluky.

Autor je spolupracovníkem LN