PSYCHOLOGIE: Mozkové „GPS“zleniví

CYRIL HÖSCHL ředitel Národního ústavu duševního zdraví

Vývoj vědy ve 20. století lze chápat jako prodlužování lidských smyslů, ať už pohled do dálky (vesmírné teleskopy), nebo do mikrosvěta (ultramikroskopy, molekulární biologie). Zrovna tak pokrok v biomedicíně může být vnímán jako rozšiřování možností umělé náhrady narušených lidských funkcí nebo orgánů.

Bude-li tento vývoj pokračovat, pak i v oblasti duševních nemocí a psychického výkonu může dojít ke kompenzaci různých poruch pomocí například informačních technologií a speciálních aplikací. Náš výzkum ukazuje, že rozšíření navigačních přístrojů (GPS) prokazatelně vede ke zlenivění našich hipokampů, což jsou ty části mozku, které kromě jiného slouží také jako naše „GPS“.

Analogicky by se mohlo zdát, že delegování různých výkonů na technologie může vést k proměně našich schopností. Navíc již nyní editování vzpomínek a jejich přepisování se z oblasti sci-fi přesouvá do experimentálních neurověd. V této oblasti by tedy mohlo dojít během následujících třiceti let k dalšímu posunu.

Pokud jde o psychickou odolnost, je pravda, že do určité míry klesá. Zároveň se psychiatrizuje všední život a zlepšuje se dostupnost psychiatrické péče. Také vidíme snižování prahu bolesti, což se projevuje určitou přecitlivělostí. Ještě v době mého mládí se zuby většinou trhaly bez anestezie.

Nemocí nejspíš neubude, protože medicína v podstatě nelikviduje poruchy, ale zvyšuje kvalitu života, dá-li se to vůbec tak říci. V dalších desetiletích budou do psychiatrie dále pronikat výsledky výzkumů spojené s možnostmi mapování struktury a funkce mozku a s možnostmi jejich ovlivnění.

Hledají se nové cesty léčby vůči lékům odolné depresi a také nové léčebné možnosti v oblasti psychóz, zejména schizofrenie. Další velikou výzvou jsou degenerativní poruchy spojené s vyšším věkem, zejména Alzheimerova demence, na jejímž výzkumu se nyní intenzivně pracuje. Není vyloučeno, že v nejbližších dekádách to přinese viditelný výsledek.