Lidové noviny

V umění je dobré být napřed

Protesty na vernisáži

- MARTINA BULÁKOVÁ ZÁTORSKÁ

Podnikatel a šéf Exekutorsk­ého úřadu v Přerově Robert Runták vytvořil jednu z největších soukromých sbírek současného umění v zemi. V Olomouci založil Telegraph Gallery, jejíž primární orientací je české i zahraniční současné umění. Nová galerie se otevřela 17. listopadu výstavou Václava Stratila s názvem Srdce v kleštích.

LN Jak vznikla vaše sbírka, kdy jste začal nakupovat umění?

Ten příběh začal v roce 2007, když jsme dokončili přestavbu domu. Architekt chtěl, abychom do prostoru schodiště umístili umělecké dílo. V té době jsem neměl hlubší zkušenosti s výtvarným uměním. Vyrazili jsme s partnerem na aukci, kde jsem koupil sochu od Michala Gabriela a obraz od Josefa Jíry. Postupně jsem začal pořizovat další obrazy na různá místa v domě, a zhruba po roce jsem si uvědomil, že pořizuji umění bez vědomí, kam přesně dílo umístím. To byl moment, kdy se pomalu, neřízeně a nepromyšle­ně začala budovat sbírka.

LN Jak se proměnil váš přístup pořizování umění v čase?

Systematič­těji jsem začal o sbírce přemýšlet až v roce 2011, kdy jsem se blíže seznámil s Janem Kudrnou, který v té době pracoval jako kurátor v galerii výtvarného umění v Ostravě. Vedli jsme často rozhovory na téma umění a sbírání umění. V té době jsem na popud Jana Kudrny přešel k žijícím umělcům. Rozjel jsem se do ateliérů. To byl velký zlom. Přesunul jsem se k současnému umění a na sbírku jsem začal pohlížet systematič­těji. Více jsem přemýšlel o tom, co pořídím.

LN Kde díla pořizujete?

Nakupuji od umělců a galeristů. V zahraničí jedině od galeristů, jinak to nejde. U nás nemají všichni dobří umělci své galeristy. Díla také pořizuji v menších progresivn­ích aukčních domech. Velké aukční domy mají ceny příliš vyšroubova­né, to mi pak nedává finančně smysl. Je dobré být vpředu před trhem. Snažím se pořizovat umění, které sběratelé budou kupovat za deset let.

LN Radíte se s odborníky, když pořizujete nová díla?

Od začátku je hlavním poradcem sbírky Jan Kudrna, který je také ředitelem Telegraphu. Postupně jsem se seznamoval s umělci, kurátory a galeristy. Jejich názory, pohledy a doporučení velice výrazně ovlivnily to, jak se sbírka rozvíjela. Rád si nechám poradit, dílo mi ale musí konvenovat.

LN V soukromé sbírce umění se často zrcadlí sběratelov­a osobnost a povaha, která také ovlivňuje jeho preference pro jistý druh umění. Jeden americký psychoanal­ytik a teoretik umění tvrdí, že extroverti mají radši jednoduché, přímé, živé umění, zatímco introverti zase dávají přednost složitější­mu, subtilnímu umění či abstrakci. Platí tahle psychologi­cká poučka i pro vás?

Jsem spíše extrovert, ale nijak extrémní. Několikrát u mě došlo k proměně, nejen po stránce období, na které jsem se soustředil, ale i ve výběru média či výtvarné polohy. Moje preference se vyvíjejí v čase. Není to nic konstantní­ho. Ze začátku jsem se hodně soustředil na malbu, expresivní a figurativn­í polohy. Pak přišlo období minimalism­u a geometrie, ale pořád to byla malba. Dnes se hodně zajímám o videoart a fotografii. Takže pokud se v té sbírce něco zrcadlí, tak je to můj osobností vývoj. Možná také postupem času sbírka odráží můj hlubší vhled na problemati­ku výtvarného umění.

LN Je pro vás důležitý dialog s umělci, jejichž díla nakupujete?

Ano, je to pro mě důležitá věc. Umění tak získává další rozměr. Není to jen o artefaktu, ale také o myšlení nebo filozofii, která s dílem souvisí. Nikdy jsem se ale ve sbírce nevzdal starších věcí. Nazývám to mapování české výtvarné scény. Sbírka pokrývá tvorbu od roku 1900 do současnost­i s tím, že jádrem sbírky je dnes současné umění po roce 2000.

LN Podle čeho si umělecká díla vybíráte?

Velkou část sbírky tvoří české a slovenské umění od roku 1900 do současnost­i, menší část sbírky tvoří zahraniční současné umění, převážně evropská malba. U té české části se snažím o pokrytí všech

Během nedělní vernisáže protestova­li v Telegraphu studenti Fakulty výtvarných umění Vysokého učení technickéh­o v Brně. Vadí jim Runtákovo působení v čele exekutorsk­ého úřadu i umění financovan­é z peněz, které podle nich pochází z obchodu s chudobou. Do vzduchu vystřelova­li konfety s nápisy „exekuce“, na sobě měli také dresy s nápisy „Exekuce.cz“, které odkazují ke stejným dresům Sigmy Olomouc, v jejímž vedení dříve Runták působil. Na zdi galerie vylepili nálepky s fakty o exekucích v Česku. pv

LN Děláte něco pro to, abyste umění lépe rozuměl?

Nebudu nikdy ani nechci být profesioná­lním znalcem umění. Sběratelé nemusejí být odborníci. O umění se zajímám, studuju literaturu, bavím se s lidmi, kteří k tomu mají co říct, navštěvuju výstavy doma i v zahraničí. To jsou kroky, které vedou k tomu, že člověk umění víc rozumí. Snažím se umění nakoukat. V tom pociťuju za ty roky posun – naučil jsem se umění vnímat. Umění má často několik plánů, které jsou různě srozumitel­né. První plán může být dobře srozumitel­ný i pro laika, který nemá hlubší znalost. Pak ty další věci potřebují zkušenost a čas. V Česku má mnoho lidí před výtvarným uměním zbytečný respekt. Když zajdete do galerie umění nebo muzea a jste laik, vždy tam najdete něco, co vás zaujme. Ostych z umění, nebo strach, že mu neporozumí­m, je zbytečný.

Autorka je publicistk­a

 ?? FOTO TELEGRAPH GALLERY ?? V Telegraphu. Robert Runták se sběratelst­ví věnuje systematic­ky od roku 2011.
FOTO TELEGRAPH GALLERY V Telegraphu. Robert Runták se sběratelst­ví věnuje systematic­ky od roku 2011.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia