Kdy se bát Ruska

V Británii zkoumali vliv Kremlu na brexit

Facebook a další sociální sítě daly ruským tajným službám a Kremlu nakloněným oligarchům neuvěřitelnou moc. Ovlivňují volby a referenda na Západě, manipulují veřejným míněním, a jde jim to jedna radost. Včetně hlasování o vystoupení Británie z EU. No, a teď zpátky do reality.

Speciálně do Británie. Tamní deník The Times zveřejnil informace z tajné parlamentní zprávy o ovlivňování britské politiky Ruskem. Z ní plyne, že Ruskem placení lidé a firmy se snažili ovlivnit britské voliče a své příspěvky publikovali masivně na sociální sítích.

Zároveň ale podle parlamentní komise není jasné, zda to nějak ovlivnilo výsledek referenda v roce 2016 a zda to přispělo k odhlasování vystoupení Británie z Unie, či ne. Ruský efekt je podle zprávy „nekvantifikovatelný“. A to je ono. Víme, že se Rusko snaží ovlivňovat kdeco, ale nevíme, zda mu to jde. Vlastně to zřejmě neví ani v Kremlu. Jen to tak zkouší.

Dá se pouze odhadnout, že ovlivňování nejspíše nefunguje u většiny voleb, kde rozdíl v hlasování mezi stranami je podstatný. A dokonce to možná nefungovalo ani v případě Británie, kde byl v referendu o EU rozdíl mezi hlasy pro a proti relativně malý. Bezchybně to bude zabírat jen tam, kde to stačí ovlivnit relativně malou skupinu nerozhodnutých.

Neznamená to, že bychom proti ruskému vlivu neměli bojovat. Ale neměli bychom se ho zároveň panicky bát. Nejvíc nakonec prospívá vládcům v Kremlu dojem, že jsou všemocní a volit vlastně ani nemá cenu. Tím šíří paniku a nejistotu, která podkopává demokratický systém. Což si málokdo uvědomuje. Přispívá k tomu i různé přehánění bojovníků proti ruskému vlivu a stejně tak utajování zpráv o něm. Jako třeba té britské, jejíž zveřejnění britská vláda odložila do doby po volbách. Aby je to neovlivnilo.