Gauck: Evropa čelí období hněvu
Německý exprezident V ROZHOVORU PRO LN: Politici musí bojovat proti vykořenění
PRAHA Za komunismu byl evangelickým pastorem, pak šéfem úřadu schraňujícího desítky tisíc dokumentů tajné policie Stasi. V roce 2012 se stal prvním spolkovým prezidentem pocházejícím z východního Německa.
v politické kultuře mezi západem a východem,“říká Joachim Gauck v exkluzivním rozhovoru pro LN k 30. výročí pádu komunismu.
Podle jeho názoru zůstalo východní Německo navzdory miliardovým finančním přesunům ze západu i po třech desítkách let stále ještě transformační společností. To je podle bývalého německého prezidenta zkušenost, již mají obyvatelé nových spolkových zemí společnou s Českou republikou a s jinými státy střední a východní Evropy.
Tématem, které provází Joachima Gaucka celý život, je svoboda, u níž pozoruje jeden velký paradox: „Když toužíte po svobodě,
„Upadli jsme do stavu určité apatie z nasycenosti.“ vypadá jako ryzí štěstí, když ale svobodu získáte, vypadá jako dlouhý seznam úkolů.“
Svobodu podle Gaucka může garantovat pouze otevřená čili liberální společnost. A právě strach z její přílišné otevřenosti se podle něj stává živnou půdou pro populismus.
„Celá Evropa teď prochází obdobím hněvu, které jde ruku v ruce s absencí věcných argumentů,“soudí.
„Mnozí lidé mají potřebu mít prostor, v němž žijí, pod kontrolou. Chtějí, aby pro ně zůstal stále rozeznatelný. Chtějí být Poláky, Čechy, Slováky,“dodává bývalý prezident s tím, že totéž platí i pro východní Němce. Úkolem politiků by proto mělo dle Gaucka být dělat něco proti tomu, aby se občané cítili vykořeněni.
Joachim Gauck byl v roce 1989 jednou z nejvýraznějších tváří demokratické revoluce v bývalé komunistické NDR. Od roku 1990 pak vedl úřad schraňující dokumenty komunistické tajné policie Stasi, čímž si získal značné uznání napříč politickým spektrem. V čele Spolkové republiky Německo byl v letech 2012 až 2017.
ROZHOVOR