Češi kvůli kůrovci brání pesticidy
Evropská unie chce zakázat pesticidy hojně využívané v tuzemských lesích. Česko je proti
PRAHA Každý rok za sebou zanechává kůrovec v Česku víc a víc padlého dřeva. Hlavní cestou, kterou lesníci se zabijáckým broukem bojují, je chemie. Účinnou látku používanou v boji s lýkožroutem chce však Evropa už ke konci příštího roku zakázat.
Česko se teď spolu s některými dalšími státy snaží dojednat, aby se takzvané pyretroidy mohly využívat až do roku 2026. „Příslušný výbor v Bruselu jedná o tom, že by se termín využívání prodloužil. A to nejen pro ČR, ale pro všechny,“řekl LN náměstek ministra zemědělství Patrik Mlynář, který má na starosti lesní hospodářství.
V roce 2026 by podle prognóz ministerstva měla kůrovcová kalamita ve střední Evropě odeznít, respektive oslabit. To je také důvod, proč republika žádá o prodloužení licence pro zmíněnou účinnou látku 40 miliard korun až ke zmíněnému datu. Chemická asanace, tedy používání postřiků a insekticidních sítí, se v Česku používá ve více než v padesáti procentech. A to hlavně proto, že mechanická, tedy odkorňování napadených stromů, je náročná a není dostatek lidí, kteří by ji mohli provádět. „Nedostatek personálu a potřeba zvládnout velké objemy jsou zásadní, a proto se také chemická asanace nabízí více,“vysvětluje náměstek.
Naděje na to, že by se pesticid používaný na výrobu prostředků na ochranu lesa a proti škůdci mohl používat i nadále, není malá.
S kůrovcem totiž nebojujeme sami. Problém mají i sousední státy, a to včetně Německa, které v Evropě platí za silného hráče.
„I větší státy mají zájem, aby se postřiky mohly používat. Ale budou nastaveny i nějaké předpoklady a podmínky pro jejich využití. To znamená, že ne všechny látky bude moci používat každý vlastník a u některých bude nutné proškolení na to, jak s nimi zacházet,“dodává Mlynář.
Se škůdcem bojuje celá Evropa, potažmo celá severní polokoule. Sucho a změna klimatu dopadá i na lesy v severní Americe, problém mají v Kanadě i USA. V Evropě kůrovec zasáhl dokonce i severské Švédsko.
U nás sice došlo letos k menšímu rojení, než tomu bylo loni, i tak za sebou ale nechává lýkožrout spoušť a kalamita se bude zřejmě rozvíjet dál. Sucho a kůrovec způsobí tento rok v českých lesích podle odhadů škody za čtyřicet miliard korun. A velmi drahé jsou vyhlídky i na další léta – podle organizace Czech Forest jsou ohroženy smrkové lesy za 600 miliard korun, tedy zhruba jejich polovina v zemi.
Stát je nicméně podle náměstka Mlynáře připravený i na to, že by prodloužení licence pro potřebné pesticidy nevyšlo. Chystaný zákaz se týká jen některých látek, ministerstvo zemědělství by se 1,05 tak obrátilo na výrobce, zda mohou dodávat alternativu, která by byla stejně účinná jako prostředky typu Vaztak či Forester, jež jsou nyní postavené právě na pyretroidech.
Vše živé zahyne
Už od loňska se navíc začala zkoušet takzvaná fumigace. Jednoduše řečeno jde o to, že se skládka pokáceného dřeva přikryje plachtou a zaplynuje. Po deseti hodinách látka prý vyčpí a všechno, co bylo pod plachtou živé, zahyne. Skládka už tak není pro ostatní lesy nebezpečná.
Důležité totiž je, zbavit se kůrovce z napadeného dříví co nejdřív. „Jestliže se napadené kalamitní dříví neodveze hned po těžbě ke zpracovateli, skladuje se. Aby se brouk ze skládky nešířil zpátky do lesů, je povinnost dřevo odkornit nebo chemicky ošetřit,“vysvětluje náměstek. V tu chvíli přichází vhod i fumigace, která byla otestována ve státních 1,13 2,31 (v milionech metrů krychlových) 4,42 Lesích ČR. Nově je možnost ji používat ve větších objemech, navíc i pro ostatní vlastníky.
Loni padlo v českých lesích kvůli kůrovci, živelním pohromám a dalším příčinám na 18 milionů kubíků dřeva, přičemž jednoduše řečeno platí, že jeden kubík rovná se jeden strom. Letos by podle ministerstva zemědělství mohl objem nuceně vytěženého dřeva stoupnout na 20 až 25 milionů kubíků. Problémy odstartovalo především sucho, k tomu přibyl nedostatek pracovníků a těžebních kapacit v lesích i neustále klesající cena dřeva.
Jehličnaté dřevo zlevňuje už od roku 2015. Tehdy se ještě cena smrkové kulatiny používané na trámy pohybovala okolo 2450 korun za kubík, nyní se prodává za sedm až osm set. Někdy i méně. Vláknina se prodávala za tisíc korun za kubík, loni za šest set, nyní leckdy ani za to.
Letos hrozilo, že se kůrovec vylíhne až čtyřikrát, nakonec to 5,85 13,08 bylo jen dvakrát, což je standard. Škůdce zadrželo ochlazení na jaře a o něco studenější léto, než bylo loni.
Návrat do doby smíšené Kůrovec se začal postupně šířit v roce 2015, z Moravy přešel na Vysočinu a pak do Čech. Na západě je situace zatím nejlepší, podle Petra Zahradníka z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti ale nebude trvat dlouho, než lýkožrout citelně dorazí i tam.
Kůrovcová kalamita bude mít dopad i na skladbu českých lesů. Podle Zahradníka na mnoha místech smrk úplně vymizí. Jeho dominance ustoupí každopádně, už teď se na vytěžených holinách začíná sázet čím dál víc jiných dřevin, především listnáčů, které jsou odolnější. Vrátíme se tak k lesům, jež jsou pro naše prostředí typické, tedy ke smíšeným. Smrk přetrvá patrně v horských oblastech, kde je jeho přirozené stanoviště.