Vztah Číny a ČR ochladl, píší v USA

NEW YORK / PRAHA Vývoj kolem sesterské smlouvy mezi Prahou a Pekingem ilustruje způsob, jakým Čína využívá hospodářskou sílu, aby dosáhla svých diplomatických cílů. V rozsáhlém článku, který v titulku píše o „porušeném slibu“dostat do pražské zoo vzácnou pandu, to napsal list The New York Times (NYT). Česká republika je podle pohledu z USA jednou z těch menších zemí, jimž se Peking dvoří nejagresivněji.

The New York Times se v článku věnuje především událostem, které následovaly poté, co pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) začal usilovat o vyškrtnutí klauzule o uznání jedné Číny ze sesterské smlouvy mezi českou metropolí a čínským hlavním městem.

Připomíná také incident z novoročního setkání primátora s diplomaty, ze kterého Hřib odmítl na výzvu čínského velvyslance vykázat tchajwanského diplomata. Tento incident stál podle NYT na počátku vývoje, „který může napáchat trvalé škody na česko čínských vztazích“.

Neshody mezi pražskou radnicí a Pekingem podle NYT ilustrují, „jak Čína využívá hospodářské moci ve snaze dosáhnout svého v diplomatické oblasti“. Reakcí na Hřibovu politiku byly podle amerického listu „hrozby a akce namířené proti institucím spojeným s českou metropolí“.

Slíbené investice nikde

Podle amerického listu byla přitom před nástupem Hřiba na pražskou radnici situace v česko-čínských vztazích zcela odlišná. Deník připomíná, že Prahu v roce 2016 navštívil na pozvání „populistického“prezidenta Miloše Zemana dokonce čínský prezident Si Ťin-pching. Užší vztahy s Čínou měly podle NYT přinést Česku investice. „Po třech letech se většina (slibovaných) investic neuskutečnila,“napsal list a připomněl, že ani slibovaná panda se novou atrakcí pražské zoo nestala.

Nejvíce podle NYT z úzkých vztahů Česka s Čínou profitovala investiční skupina PPF patřící nejbohatšímu Čechovi Petru Kellnerovi. Připomíná v této souvislosti smlouvu, kterou uzavřela před časem Univerzita Karlova s firmou Home Credit, jež se zabývá poskytováním spotřebitelských úvěrů, ze skupiny PPF. Firma má silné zastoupení i v Číně. Smlouva, od které univerzita po kritice odstoupila, obsahovala závazek, že se smluvní strany „zavazují zdržet... všeho, co by mohlo poškodit (jejich) dobré jméno a pověst“. Podle NYT to prakticky znamenalo zajistit, „aby Čína byla šťastná“.