Byty dostanou motivační měřáky

Aktivně hlídat výši nákladů na vytápění a teplou vodu, a tím pádem i prospívat planetě, takový benefit nabízejí dálkově odečitatelné měřiče. Informace z nich dostanou domácnosti častěji než dosud.

PRAHA Ještě před pár lety byl ekonomický aspekt málem to jediné, co se počítalo. Do rovnice však přibylo další „e“– ekologie. Poslední čísla ukázala, že oteplování planety se děje rychleji, než předpokládali vědci v černých scénářích. Evropská unie proto aktivuje, co se dá, aby vliv člověka na zahřívání zeměkoule snížila. Jedním z takových opatření jsou dálkově odečitatelné měřiče – od října příštího roku už se nebudou smět do domácností instalovat jiné.

Jde o měření spotřeby tepla na topení a vodoměry na teplou vodu. Cílem je motivovat spotřebitele, aby šetřili peníze a v důsledku i planetu. Protože moderní přístroje umějí samy podávat prakticky permanentní hlášení a to se má mnohem častěji dostávat k lidem. Teď je to jednou za rok při vyúčtování záloh, ale podle evropské směrnice, jíž se musí podrobit i Česká republika, se frekvence informování bude postupně zvyšovat: nejdřív to bude dvakrát ročně, pak čtyřikrát až nakonec každý měsíc.

Domácnostem to pomůže šetřit výdaje

„Je možné dívat se na to také jako na zvýšení komfortu uživatele bytu, aby byl průběžně informovaný o stavu své spotřeby a mohl svoje chování včas korigovat,“sdělil LN Jaromír Pohanka z Asociace rozúčtovatelů nákladů na teplo a vodu (ARTAV). V domácnostech, kde už jsou osazená nevyhovující měřidla, bude náběh povinnosti pomalejší, vyměnit za lepší se musejí do konce roku 2026.

Změna se nepromítne do cen nájmů ani do nákladů na topení a vodu. Naopak se počítá s tím, že to domácnosti bude bavit, neboť jim to pomůže šetřit. Jak se zpřísňují parametry na novou výstavbu, už se prakticky nebudují domy, ze kterých by teplo utíkalo. Už teď je patrné, že na konstrukci záleží: přibývá zaizolovaných domů, pročež klesá spotřeba tepla na topení. Před dvaceti lety představovalo topení asi 40 procent z celkové spotřeby v domácnostech, rozdíly se postupně vyrovnávají a v dobře zateplených budovách jde víc předmětné energie na ohřev vody. V podstatě až se náklady na energii sníží pod cenu nákladů na instalaci chytrých měřidel, přestanou být tato čidla efektivní, a bude vyhráno.

„Životnost stávající techniky je pět až deset let, čemuž téměř odpovídá i její morální stárnutí. Lze odhadnout, že asi osmdesát procent měřičů a indikátorů vytápění bude tak jako tak nutné do konce roku 2026 vyměnit. Termín je stanovený cíleně tak, aby změna nepředstavovala nucené neplánované výdaje,“uvedl Pohanka. Obyvatelé bytů nemusejí sami dělat nic, měřiče i vodoměry se k síti připojí automaticky.

Novinka je součástí takzvaného internetu věcí, což v podstatě znamená, že místo toho, aby člověk hlídal spotřebiče, chod domácnosti střeží právě ty spotřebiče. Konkrétně měřidla, o něž ve směrnici jde, zvládnou třeba online sledovat, že se něco porouchalo, například že protéká toaleta či že to ve skrytu dělá bojler. Operátoři už pomalu začínají dávat do pohybu sítě, které si s inteligentní domácností umějí povídat.

Horší je to prozatím na straně domácností, protože nové technologie – pračka, co se zapne, když je proud laciný, osvětlení, co se ztlumí a rozzáří podle potřeby – ještě vycházejí dost draho.

Výroba energie, na niž se osazování chytrých čidel zaměřuje, leží Evropské unii na srdci proto, že je to velmi důležitý přispěvatel k ohřívání planety. Pokud se vyrábí spalováním, do ovzduší vyletí tuny oxidu uhličitého, které lví měrou spolubudují skleníkový efekt, v jehož důsledku se zachytí více slunečního záření a povrch Země se více otepluje. A i když to není spalováním, obecně se každá vyrobená energie nakonec promění v teplo ohřívající atmosféru.