Výbušný Hongkong volil zastupitele
V ostře sledovaných místních volbách v nepokojích zmítaném Hongkongu podle prvních výsledků výrazně posílili kandidáti prodemokratických sil. Naopak pročínské síly křesla ztrácely.
HONGKONG/PRAHA V minulosti bývaly hlavními tématy komunálních voleb v Hongkongu především místní problémy a zdaleka ne každého zajímaly – volení zástupci totiž mají nevelké pravomoci. Například volební účast se při posledních volbách v roce 2015 ani nevyšplhala přes 50 procent. Tentokrát však bylo všeobecné hlasování o něčem jiném. Volby totiž byly vnímány jako neoficiální referendum o demokratických reformách, jež požadují od června demonstranti v ulicích. Účast tak včera dosáhla rekordních 71 procent. Hlasovalo celkem 2,94 milionu voličů.
Podle prvních zveřejněných výsledků, o kterých informoval list South China Morning Post, obsadily opoziční síly 90 ze 100 křesel v již spočítaných obvodech. List již předtím informoval, že prodemokratický tábor měl pro jistotu své kandidáty prakticky ve všech 452 volebních okrscích. Zástupci demokratického bloku se totiž obávali, že by se mohla zopakovat situace z roku 2015, kdy ve více než 60 okrscích neměli propekingští politici konkurenty.
Přestože se bývalá britská kolonie podle ústavy těší velké autonomii, Čínská lidová republika má nad regionem velice dobrou kontrolu. V neděli zvolení zástupci městských částí sice mají jisté pravomoci, ale o většině zásadních věcí rozhoduje správce, který je nominovaný Čínou. A právě to je jedním z důvodů, proč jsou obyvatelé města již několik měsíců v ulicích – chtějí mít právo vybrat si vedení sami.
Pět zásadních požadavků Neustávající demonstrace původně vypukly v červnu kvůli kontroverznímu extradikčnímu zákonu, který by umožnil mj. vydávání občanů Hongkongu do pevninské Číny. Ten po masových protestech vláda nakonec stáhla, ale nevyloučila, že ho někdy vrátí. Obavy z návratu návrhu zákona hnaly občany Hongkongu do ulic i v následujících měsících.
Po násilných střetech mezi demonstranty a policií nakonec správkyně Hongkongu Carrie Lamová ustoupila ulici a zákon stáhla nadobro. Bylo ale již pozdě. Masivní protesty pokračovaly a postupně přerostly v požadavky obecnějších demokratických reforem.
Demonstranti měli původně 5 zásadních požadavků. Chtěli stažení extradikčního zákona, vyšetření policejní brutality, amnestii pro demonstranty, svobodnou volbu správce Hongkongu, a aby vláda nenazývala demonstranty výtržníky.
Přestože vláda splnila jeden z pěti požadavků demonstrantů, protesty se jen stupňovaly.
Střelba i slzný plyn
V ulicích města tak v posledních týdnech pravidelně zaznívají výstřely, policejní složky bijí demonstranty a používají proti nim pepřové spreje, obušky či gumové projektily i slzný plyn téměř na denní bázi. Protestující ale útoky opětují a vzduchem směrem k policejním jednotkám létají Molotovovy koktejly nebo zapálené šípy.
Relativně dlouhou dobu vše vypadalo pro demonstranty nadějně. Čínská vláda zůstávala zdrženlivá, přestože v srpnu uspořádala velké vojenské cvičení v nedalekém Šen-čenu, které bylo evidentně vztyčeným prstem směrem k Hongkongu.
Veškeré naděje prodemokratických sil čínský lídr pohřbil, když uvedl, že „centrální vláda má velkou důvěru v Lamovou“.
Zásah armády však nepřišel a koncem října se dokonce objevily spekulace, že prezident Si Ťin-pching plánuje odvolat správkyni Lamovou.
Veškeré naděje prodemokratických sil pak ale čínský lídr pohřbil, když v listopadovém rozhovoru pro státní agenturu Xinhua uvedl, že „centrální vláda má velkou důvěru v Lamovou a váží si práce jejího vládního týmu“.
Podle deníku The Guardian hned druhý den vydala Komunistická strana Číny prohlášení, že bude po Hongkongu požadovat „zajištění národní bezpečnosti“, „posílení bezpečnostních jednotek“a navýšení „patriotické výuky“. Jinak řečeno: Čína zvýší svou kontrolu nad regionem. Tedy pravý opak toho, co si přejí demonstranti v ulicích.