Zákony v zajetí krátkozrakosti
Zákonodárci nedostatečně naslouchají odborné veřejnosti. Prioritou je mnohdy rychlost, ne kvalita zákonů
Když letos v březnu zabil lev chovatele na Vsetínsku, začala se veřejnost ptát, jak se to vlastně vůbec mohlo stát. Vyšlo najevo, že stížnosti na chovatele přicházely pravidelně, lva choval nelegálně v načerno postavené nezkolaudované stavbě.
Po této události se teprve začal připravovat zákon, který by podobným případům měl v budoucnu zabránit. Pro mě tento případ bohužel překvapením nebyl, protože ombudsman na tuto díru v zákoně upozorňoval několik let. V podobných případech by totiž měla zasahovat obec, která by nelegálnímu chovateli měla dané zvíře odebrat a postarat se o něj. Možná si leckdo umí představit, nakolik jsou naše obce připraveny na odchyt a péči o šelmy, jako je lev. Zvířata v podobných situacích neodebíraly a neodebírají, protože si s nimi nevědí rady. Není to jediná věc, která už měla být dávno řešena.
Vláda ani jednotliví ministři nemohou vědět všechno. Mnoho věcí se ale mohou dozvědět, pokud využívají informace, které jim dodávají další instituce, úřady, školy, neziskové organizace a mezi jinými také veřejný ochránce práv.
Legislativní proces se z vnějšího pohledu zdá být neuvěřitelně zdlouhavý a neefektivní. V rámci vytváření každého nového zákona nebo jeho novelizace se k němu v rámci připomínkového řízení vyjadřuje celá plejáda institucí a dotčených úřadů. Leckdo si může myslet, že kdyby tomu tak nebylo, vše by bylo jistě rychlejší a efektivnější. Jenomže nebylo.
Připomínky končí v koši Připomínky zde nejsou proto, aby si každý prosadil, co se mu líbí, ale aby byly zohledněny všechny podstatné problémy, které současná legislativa buď neřeší, nebo pro ně ani neexistuje, protože neexistovaly ani podobné problémy. Jako je třeba chov lvů a jiných šelem na zahradách občanů. Ale nejen to.
Snažit se připravit každý zákon kvalitně je důležité také proto, že zvláště u nové legislativy platí, že její příprava zabere několik let a další léta trvá, než si ji osvojí odborníci, kteří s ní přicházejí do styku, občané, úřady nebo soudy. Příkladem budiž třeba připravovaný nový stavební zákon, který se dotkne každého, kdo bude chtít něco postavit. Ten bude muset komunikovat s úředníky, pro které bude zákon také nový, a nebudou se tedy moci opírat o zažitou praxi. Podobně na tom budou soudy, které budou řešit první spory z toho vzniklé. Proto je důležité, aby byl zákon co možná nejlepší a už při přípravě dokázal reagovat na připomínky, které vůči němu vznášejí různé instituce a organizace. Je prostě lepší, když bude zákon připravován o něco déle, než aby svou případnou nedotažeností komplikoval život všem lidem po celá léta, než se ho podaří novelizovat a případné chyby upravit.
V rámci projednávání nových zákonů proto existují ustálené procedury, jakož i psaná pravidla, kdy se k jednotlivým zákonům vyjadřují dotčené instituce, které s danou problematikou přicházejí do styku, a mají tedy často přímo z terénu informace o tom, kde jsou problémy, na které je třeba pamatovat. Připomínky těchto institucí jsou zaznamenávány a dále projednávány. Některé jsou přijaty, některé jen zčásti a některé vůbec. Tak už to chodí.
Na základě zkušeností s mnoha vládami, které úřad ombudsmana za dvacet let své existence nasbíral, kdy připomínkoval řádově stovky legislativních návrhů, je třeba zmínit, že s poslední vládou dochází k „vybočování“z obvyklých procedur či chcete-li k postupu mimo formální pravidla, což bohužel k lepšímu nevede. Připomínky k zákonům jsou mnohdy pod různými záminkami ignorovány či obcházeny. Snaha mít vše co nejrychleji hotovo bohužel občas dostává přednost před snahou dělat věci správně a pořádně a práce těch, kdo se snaží zákony zkvalitnit svými připomínkami, končí bez užitku v koši.
Na druhé straně jsou pak do návrhů zákonů vkládány pasáže v době, kdy se k nim již nemůže nikdo vyjádřit, nebo dozná původní znění takových změn, že by namísto jeho posunu v celém procesu dál mělo být připomínkování spíše opakováno.
Musíme mít na paměti, že zatímco ve firmách jsou manažeři odměňováni za kvartální nebo roční výsledky, ve státě se věci dělají na léta a desetiletí, a podle toho by také měly vypadat. Protože zatímco ministři a vlády přicházejí a odcházejí, zákony zde zůstávají a ovlivňují v dobrém i ve zlém životy všech lidí v naší zemi.
Přijde mi zbytečné a mnohdy i nebezpečné, aby byl svévolně nabouráván stávající legislativní proces, k čemuž v posledních letech opakovaně dochází. Výsledků v podobě nekvalitních zákonů si však všimneme až se zpožděním za pár let, kdy vyplavou na povrch všechny nedostatky, na které sice bylo upozorněno, ale zákonodárce jich nedbal.
Přijde mi zbytečné a nebezpečné, aby byl nabouráván stávající legislativní proces, k čemuž v posledních letech opakovaně dochází