Daňovou kobru ukolébá lítost

U daňových trestných činů je vyžadováno úmyslné jednání. Problémy číhají ale i u agresivní optimalizace

Placení daní nepatří mezi oblíbenou disciplínu obyčejných smrtelníků, ale ani celebrit. Finanční správa si došlápne na každého. Dosvědčit to může i argentinský fotbalista Lionel Messi, který ze svých příjmů neodvedl španělským úřadům přes čtyři miliony eur. Za daňové úniky musel nakonec navrch zaplatit pokutu přes čtvrt milionu eur. Portugalský fotbalista Cristiano Ronaldo zase zkoušel systém obejít tak, že své vysoké příjmy schovával za společnosti sídlící mimo Španělsko. Jeho pokus skončil obviněním z daňového úniku ve výši 14 milionů eur.

Ani český správce daně nezahálí. Jak ukázala statistika o činnosti finanční správy, podíl podaných trestních oznámení u daňových kontrol s doměrkem vyšším než 50 tisíc korun prudce stoupá. Loni to bylo u 2189 případů.

Zatajení příjmů i optimalizace Kdy tedy skutečně může přijít postih za krácení daně? Podmínek pro naplnění trestného činu je několik. „Je-li zkrácená daň minimálně ve výši 50 tisíc korun a je-li dáno úmyslné zavinění. V takovém případě půjde o trestný čin krácení daně, za které hrozí šest měsíců až deset let odnětí svobody, a to v závislosti na výši daňového úniku,“vysvětlil Ondřej Trubač, partner advokátní kanceláře Bříza & Trubač.

Zkrácení daně spočívá v úmyslné úhradě v nižší výši, než by měla být podle zákona. Jde obvykle o zatajení příjmů, fiktivní náklady, vylákání vratky u DPH, ale také některé agresivní daňové optimalizace.

Méně sofistikovaným trestným činem, za který hrozí i nižší trestní sazby, je neodvedení daně nebo pojistného na sociálním zabezpečení. K protiprávnímu jednání dojde v případě úmyslného nezaplacení řádně přiznané daně nebo pojistné povinnosti.

Jak už bylo naznačeno, úmysl je vyžadován u všech těchto trestných činů. „Většinou ale neexistuje spontánní doznání pachatele, snažíme se jej ale dovodit z okolností, které jsou předmětem dokazování,“uvedl na listopadové konferenci Trestní právo daňové František Púry, předseda trestního kolegia Nejvyššího soudu. Přednesl případ, kdy obviněnému podnikateli vedla dlouhá léta účetnictví jeho matka, na kterou plně spoléhal. V případu šlo o zkrácení daně zhruba o 700 tisíc korun. „Zaujali jsme právní názor, že lhostejnost obviněného nepostačovala k úmyslnému zavinění,“vysvětlil Púry.

Kdy pomůže účinná lítost?

Kdy má cenu se snažit postihu vyhnout? Podle Trubače existují dle judikatury dva milníky. „Zaplatí-li podnikatel daň ještě před zahájením daňové kontroly, měla by přímo ze zákona zaniknout trestní odpovědnost v důsledku účinné lítosti,“vysvětlil advokát. Takové jednání totiž lze považovat za dobrovolné.

Trestní odpovědnost pachatele totiž zaniká, jsou-li splněny podmínky účinné lítosti – dobrovolné napravení škodlivého následku (doplacení daně), a to ještě před zahájením daňové kontroly.

Pokud ale povinný subjekt zaplatí daň například až po vydání platebního výměru, není až na výjimky splněn požadavek dobrovolnosti. „Je-li však zahájeno trestní stíhání, účinná lítost je vyloučena. I v takovém případě však může pachateli pomoci dlužnou daň uhradit. Bude to minimálně polehčující okolnost,“doplnil Trubač.

Z nejnovější judikatury Nejvyššího soudu lze vyčíst, že je-li doměrek v podstatě bagatelní a je-li uhrazen, byť nejsou splněny podmínky účinné lítosti, věc by neměla dojít k soudu. Vždy ale záleží na konkrétních okolnostech případu.

Ne každé doměření daně ale svědčí o trestné činnosti. Na zmíněné konferenci o tom referoval Karel Šimka, soudce Nejvyššího správního soudu, podle kterého by trestní právo mělo v daňových věcech být až ultima racio (nejzazší možností). Specifickou skupinou jsou podle něj daňově riskantní operace. „Podnikatel má právo optimalizovat svoji daňovou povinnost, aby daňové náklady snížil ještě na legální míru,“uvedl soudce.

Drakonické sankce

Vedle doměření daně čekají na daňový subjekt od finančního úřadu další tučné sankce. Krom úroku z prodlení je automaticky uloženo daňové penále ve výši 20 procent z doměřené částky, která má povahu trestu. „Český zákonodárce v rámci daňového procesu a souvisejících sankcí bohužel nerozlišuje, zda daňový subjekt jen udělal chybu, nebo šlo o sofistikovanou snahu zkrátit daň,“vysvětlil Trubač.

Obezřetnost se tak vyplatí už v daňovém řízení. Daňovou kontrolu může zvrátit i dobře vypracovaná odpověď na první výzvu k odstranění pochybností. To může ale leckdy být nad síly běžného účetního, proto je lepší využít služeb specialisty.