S přivýdělkem je starost, ale časem si tak lze trochu zvýšit i přímo důchod

a už jen tak a odpočívat, státu a daním nemusíte uniknout.

Zdanění totiž podléhají důchody vyšší než 36násobek minimální mzdy platné k 1. 1. daného kalendářního roku. Ta například k 1. lednu 2018 činila 12 200 korun. Pro zdaňovací období roku 2018 tak byly od daně osvobozeny důchody do výše 439 200 korun za rok (12 200 × 36), tedy do 36 600 měsíčně (439 200 / 12). Vzhledem ke zvýšení minimální mzdy na 13 350 korun od ledna 2019 bude v příslušném zdaňovacím období od daně osvobozen důchod do roční výše 480 600 korun (13 350 × 36), tj. do 40 050 měsíčně.

Pokud tedy důchodce pobírá důchod vyšší, musí v zákonném termínu, to je do 31. 3. následujícího roku, podat daňové přiznání. To platí i v případě, že senior nepracuje a důchod je jeho jediným příjmem. Takto bohatých důchodců je v ČR ovšem menšina.

Pracující důchodci ještě před čtyřmi lety platili daně ze starobního důchodu, pokud jejich příjmy přesáhly částku 840 000 korun za rok.

Do této částky se sčítaly příjmy ze zaměstnání, podnikání, ale i pronájmu bytu. Naopak se do nich nezahrnovaly peníze z prodeje nemovitosti nebo z akcií. V roce 2016 toto ustanovení odmítl Ústavní soud a od té doby se nepoužívá.

Úskalí práce v případě předčasného odchodu do důchodu

Důvody k předčasnému odchodu do důchodu jsou různé. Od otrávenosti ze zaměstnání, kdy se dotyčný ocitl pod obrovským tlakem a předčasný odchod je pro něj vítaný únik, až po jedinou možnost, jak pečovat třeba o nemohoucí rodiče nebo prarodiče.

„Případný předčasný důchod s sebou však nese několik omezení,“upozorňuje certifikovaná účetní Michaela Minaříková. „Například nelze nastoupit do klasického trvalého pracovního poměru. Legálně je možné pouze tzv. zaměstnání malého rozsahu, kde příjem nedosahuje 3000 korun měsíčně.

Jiná varianta je, že důchodce svoji činnost vykonává na základě dohody o provedení práce. Pokud tedy výše započitatelného příjmu v měsíci nepřesahuje částku 10 000 korun.

Zaměstnavatel totiž nesmí za dotyčného odvádět sociální a zdravotní pojištění. A i v případě, že si předčasný důchodce chce přivydělat soukromým podnikáním, jeho výdělek smí být ze zákona jen takzvaně „drobný“. Co to znamená? V účetní terminologii: výkon samostatné výdělečné činnosti v rozsahu, který nezaloží v daném kalendářním roce účast na pojištění (což je v roce 2018 do výše rozhodné částky 71 950 Kč, v roce 2019 činí rozhodná částka 78 476 Kč). Dobrá zpráva je, že v momentě, kdy pracující senior dosáhne řádného důchodového věku, omezení padají. Od té chvíle pro něj platí stejná pravidla jako pro řádného starobního důchodce. To znamená, že může vykonávat výdělečnou činnost „zakládající účast na pojištění“– tedy podnikat nebo pracovat u zaměstnavatele jak v pracovním poměru na dobu určitou, tak i neurčitou.

Trochu optimismu závěrem

Sečteno a podtrženo: i když jste celý život platili daně, sociální a zdravotní pojištění a pobíráte důchod, často přispíváte do státního systému i nadále.

Zdá se, že přivýdělek k důchodu s sebou nese dost starostí. Odbornice Michaela Minaříková má pro seniory i trochu dobrou zprávu. Pokud si člověk pobírající starobní důchod přivydělává a stále platí sociální pojištění, nebo ho za něj odvádí zaměstnavatel, může se časem jeho současný důchod i trochu zvýšit. Za každý rok, tedy 360 kalendářních dní výdělečné činnosti, roste výpočtový základ o 0,4 procenta. O zvýšení důchodu si po uplynutí oněch 360 dní můžete zažádat na správě sociálního zabezpečení. mm