Pro roští mezi miny
sbírek v Drážďanech rozbili několik vitrín a z jedné vzali části souborů klenotů z 18. století. Mezi nimi má být přibližně 20 diamantů a 40 briliantů, brože, zdobené knoflíky, přezky a další předměty.
Zloději se podle policie v budově zdrželi jen velmi krátkou dobu. Alarm byl spuštěn v 04:59 a první hlídka na místo dorazila prý během pěti minut. To už ale bylo pozdě.
Pachatelé podle vyšetřovatelů odjeli zřejmě vozem Audi A6. Vůz stejného typu později někdo zapálil v podzemní garáži v severozápadní části Drážďan blízko nájezdu na dálnici. Od zapáleného auta chytlo i několik dalších. Pak se stopa zlodějů ztrácí.
Podle Bildu mohou mít ukradené předměty hodnotu až jednu miliardu eur (asi 25,5 miliardy korun). Deník však k tomuto odhadu necitoval žádné zdroje a do uzávěrky LN nebyl znám ani přesný soupis odcizených děl.
„Je to útok na Svobodný stát Sasko,“řekl saský ministr vnitra Roland Wöller.
Tisíce běženců čekají v Bosně a Hercegovině na šanci dostat se dále do Evropy. Ani s přicházející zimou se neví, co bude. strana 6
Podle informací německých médií byla i přes sabotáž elektrického vedení část bezpečnostních kamer v provozu. Ty měly zachytit „nejméně dvě osoby podezřele malého vzrůstu“. Podle policie není vyloučené, že pachatelé měli další komplice.
V době, kdy zloději vnikli do klenotnice, se v zámku sice nacházela bezpečnostní služba, nebyla však prý ozbrojena a nestačila údajně zasáhnout.
Hodnota nevyčíslitelná Ředitelka Státních uměleckých sbírek v Drážďanech Marion Ackermannová včera prohlásila, že „hodnotu ukradených předmětů nelze vyčíslit, protože jsou jedinečné, a tedy neprodejné“. Zároveň nevyloučila možnost, že by pachatelé ukradené poklady mohli roztavit a poté prodat. „To by byla strašná věc,“dodala.
Policie zřídila zvláštní vyšetřovací tým, který dostal jméno Epoleta. Právě zdobený důstojnický nárameník je totiž jednou z ukradených věcí.
Jeden z vůbec nejcennějších exponátů Zelené klenby, tzv. Drážďanský zelený diamant, je nyní vystaven jako zápůjčka v Metropolitním muzeu v New
Yorku, a zlodějům tak unikl. 41karátový diamant se stal součástí sbírky kolem roku 1742 a jeho tehdejší pořizovací hodnota prý převyšovala náklady na stavbu hlavního drážďanského kostela Frauenkirche. Základ sbírky v Zelené klenbě pochází z období saského kurfiřta a polského krále Augusta II. Silného (vládl v letech 1694 až 1733), kdy se Drážďany staly jedním z předních uměleckých center Evropy. August vedle nákladných akvizic sbírky také zpřístupnil veřejnosti – šlo o jednu z prvních muzejních expozic v Evropě, kterou mohli vidět řadoví obyvatelé.
Bombardování navzdory Během spojeneckých náletů na Drážďany ve dnech 13. až 15. února 1945, které zničily prakticky celé centrum města a připravily o život přes 20 000 lidí, byl těžce poškozen i zámek včetně několika sálů Zelené klenby. Exponáty však poničeny nebyly, neboť byly již dříve přesunuty na bezpečné místo v nedaleké pevnosti Königstein.
Na konci 2. světové války byly sbírky odvezeny jako válečná kořist do Sovětského svazu a na území tehdejší NDR se vrátily až v roce 1958. Poté byly dlouho vystaveny v drážďanském muzeu Albertinum. Zrekonstruované prostory Historické zelené klenby i s původní sbírkou byly v drážďanském zámku otevřeny teprve v roce 2006.