Čistší vzduch zachránil v Evropě půl milionu lidí

KODAŇ/PRAHA Listopadová revoluce z roku 1989 dostala přízvisko sametová. Vzduch, který tehdy lidé dýchali, takový ale rozhodně nebyl. Zabíjel mnohem více než nyní. Během uplynulých třiceti let se ovzduší v celé Evropě zlepšilo. Zároveň začal klesat počet lidí, kteří kvůli špatnému vzduchu – zejména zrnům prachových částic – předčasně zemřeli.

„I když vezmeme v úvahu rozdíly počasí během jednotlivých let, které mohou ovlivnit stupeň znečištění, redukce emisí je konzistentní. Počet předčasných úmrtí zapříčiněných prachovými nanočásticemi se od roku 1990 snížil o půl milionu,“uvádí materiál Evropské agentury pro životní prostředí o kvalitě ovzduší v roce 2019.

Dokument vydala v říjnu Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). Zmíněné drobné prachové částice o velikosti zrn do 2,5 mikrometru (PM 2,5) jsou zásadní znečišťovatel. Důležitý je i jejich vliv na zdravotní stav lidí. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) jsou drobné částice dokonce z hlediska zdraví jedince nejhorší.

Na co všechno mají vliv? Způsobují kardiovaskulární onemocnění, mezi nimi kornatění tepen, infarkt, srdeční arytmii. A také plicní onemocnění, včetně rakoviny plic. „Víme, že částice o velikosti zrn do 2,5 mikrometru jsou karcinogenní a v nejhorším případě mohou způsobit smrt,“říká Alberto Gonzales Ortiz, expert na kvalitu ovzduší z EEA.

Předčasných úmrtí ubývá i meziročně, nejen od devadesátých let minulého století. V roce 2016 zemřelo v důsledku nečistého vzduchu o 17 tisíc lidí méně než rok předtím.

Přesto jsou ale dopady zaneřáděného vzduchu stále zásadní. Jenom zmíněné nanočástice v roce 2016 způsobily 412 tisíc předčasných úmrtí ve 41 evropských státech. V zemích pod hlavičkou EU to bylo 374 tisíc úmrtí. V samotném Česku pak zemřelo dřív, než by muselo, 9600 lidí. Ve zmíněných devadesátých letech v Evropě umíralo okolo 960 tisíc lidí ročně.

Dobře se dýchá ve třech zemích

Podle údajů EEA byly dlouhodobé koncentrace drobných prachových částic v roce 2017 příliš vysoké na 69 procentech monitorovacích stanic napříč Evropou. Ve srovnání s evropským průměrem byly částice příliš vysoké v sedmi zemích, mezi kterými je i Česko. Vedle nás mají zabijácký vzduch ještě v Bulharsku, Chorvatsku, Itálii, Polsku, Rumunsku a na Slovensku. Únosným limitům dostály jen tři země – Estonsko, Finsko a Norsko.

Jemné prachové částice jsou sice zásadní znečišťovatel ovzduší, rozhodně ale ne jediný. Dalším takovým, který má na lidské zdraví neblahé účinky, je oxid dusičitý a přízemní ozon. První zapříčinil v roce 2016 v Evropě 71 tisíc předčasných úmrtí, druhý 15 100. Z toho v EU to bylo 68 tisíc a 14 tisíc. Dohromady má znečištěný vzduch na svědomí víc než půl milionu lidí v celé Evropě a půl milionu v evropské osmadvacítce. V Česku zemře předčasně kvůli špatnému vzduchu dohromady 10 554 lidí.

Víme, že částice o velikosti zrn do 2,5 mikrometru jsou karcinogenní a v nejhorším případě mohou způsobit smrt.

Česku přispívají hlavně kotle Pokud jde o Česko, původcem nadměrného množství částic PM 2,5 jsou v naprosté většině domácí topeniště. K dalším patří průmysl a doprava. Kotle na uhlí ale hrají prim. Ministerstvo životního prostředí se s domácími topeništi snaží už poněkolikáté bojovat i pomocí kotlíkových dotací. V letošní poslední výzvě rozdá Čechům více než čtyři a půl miliardy korun. Za peníze si lidé budou moci vyměnit kotel, tentokrát už však dotace nepůjdou na ty, které by byly, byť jen z poloviny, na uhlí.

Podle údajů Českého hydrometeorologického ústavu došlo loni k překročení limitu pro malé prachové částice na 13 lokalitách – všechny byly v Moravskoslezském kraji.

Alberto Gonzales Ortiz expert na kvalitu ovzduší