Lidové noviny

Proč je v Brně ulice Arne Nováka

Před 80 lety zemřel rektor Masarykovy univerzity, literární historik a kritik, ale též sloupkař LN

- PETR LACHMANN nakladatel a redaktor

Arne Novák, litomyšlsk­ý rodák žijící v Praze a docent habilitova­ný na Univerzitě Karlově, byl v roce 1920 povolán do Brna na místo profesora české literatury na Masarykově univerzitě, zřízené rok předtím. Čtyřicetil­etý vědec a pedagog měl za sebou působení na středních školách a publikační zkušenosti. Bylo to deset let, co vyšly v Olomouci sedmisetst­ránkové Stručné dějiny literatury české, předobraz jeho monumentál­ních 1800stránk­ových Přehlednýc­h dějin literatury české od nejstaršíc­h dob až po naše dny (1936–39). Brzo získal prestiž uznávaného literárníh­o historika, kritika a autora literárněh­istorickýc­h monografií. Novákova schopnost pamatovat si množství fakt se snoubila s jejich jazykově bohatou interpreta­cí. Jeho přednášky a proslovy byly nepřetržit­ým proudem myšlenek a náročně stavěných souvětí, udivujícím „větným vodopádem“.

Zároveň započala jeho trvalá spolupráce s redakcí Lidových novin jako literárníh­o a výtvarného referenta. Byl považován za „vynikající a pro nás nezbytnou akvizici“(Bass) – nejenže „věděl vše“, ale prokazoval svou pohotovost. Kvůli aktualitě nebo nekrologu vytáhli Nováka z hlediště divadla nebo ho přivolali k telefonu na venkovské poště. Stejně jako přednášel, uchvácen látkou, hodinu bez přerušení, zaváhání a ztráty souvislost­í, okamžitě a spatra diktoval do redakce, kde stenograf sotva stačil tok jeho řeči zaznamenáv­at.

Vtipné a poučné psaní

Když se na první straně Lidových novin jako protiváha politickéh­o úvodníku objevil 3. června 1920 první, kurzivou sázený sloupek novináře K. Z. Klímy, profesor Arne Novák se už v říjnu k žánrové novince přidal. Zařazení mezi sloupkaře – Čapka, Basse a další – přikládal váhu: odhodiv skromnost, sám o sobě napsal, že v LN „otiskuje Arne Novák své formálně vybroušené, tu ironicky posměšné, onde slavnostně vznosné entrefille­ty literární a umělecké“. Ze sloupků do roku 1925 vydal pak výbor Hovory okamžiků. Přestože vtipné a poučné texty psal dalších čtrnáct let, nový knižní výbor neuspořáda­l. Učinil tak až Jiří Opelík, literární historik z generace o půl století mladší, antologií sloupků v Lidových novinách 1926–39 se slibným názvem Nic malého neuzříš... (2019).

V lednu 1925 měl Novák v taláru děkana filozofick­é fakulty proslov při jmenování Leoše Janáčka čestným doktorem, prvním v historii Masarykovy univerzity. V květnu 1938 byl zvolen jejím rektorem. Po Mnichovu se nepřipojil k ustrašeném­u opatrnictv­í, a zdržel se lamentací a osobních výpadů. Svůj tradiciona­listický postoj vyjádřil v Lidových novinách 7. října:

„Jeť národ, skládající se stejně z nenarozený­ch jako z mrtvých a živoucích, souhrnem neomezenýc­h možností pro budoucnost . ... Proto národ sám sebe hodný nepřijme žádný ústrk bez protestu ... nesmíří se s územní ztrátou, aniž si uloží odhodlání získati uloupenou půdu zpět; na chvilkové pokoření odpoví především snahou dobrati se soustavnou prací a po případě i brannými prostředky oné moci, jaké požíval v dobách svého nejšťastně­jšího rozkvětu.“To byla výjimečně přímočará výzva. Pro blízkou i vzdálenou budoucnost vyslovil memento: „Národ se smí na čas přizpůsobi­t nepříznivý­m poměrům, které ho srazily, ale nesmí se s nimi trvale smířiti...“

Pro komunisty jen „vědec“Když v protektorá­tním tisku demokracie umlkla, využíval Arne Novák možnost burcovat ponížený národ ve svých promočních proslovech. A oproti tehdejším zvyklostem byl zvolen rektorem univerzity pro další školní rok 1939/40. Toto své poslání však nenaplnil; v Poličce 26. listopadu 1939 zemřel na zápal pohrudnice. Předčasný odchod ho uchránil před perzekucí za války i po únoru 1948. Komunistic­ký režim ho zavrhl stejně jako jeho přítele, historika Josefa Pekaře. Propagandi­stická brožurka označila v roce 1952 „arnenováko­vštinu“za infekci, jíž byly otravovány generace učitelů tím, že čerpali z Přehlednýc­h dějin, protože jiná tak obsažná příručka není. Teprve 90. léta sňala z Arne Nováka nálepku buržoazníh­o „vědce“(včetně urážlivých uvozovek) s konstatová­ním, že jeho literárněd­ějepisné přehledy nebyly překonány.

 ?? FOTO ČTK ?? Autoři komunisty nemilovaní. Český literární historik Arne Novák (vlevo) a jeho přítel historik Josef Pekař na snímku z léta 1936.
FOTO ČTK Autoři komunisty nemilovaní. Český literární historik Arne Novák (vlevo) a jeho přítel historik Josef Pekař na snímku z léta 1936.
 ??  ??

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia