Proč se o alkoholických nápojích lže?

Nápoje s obsahem alkoholu tvoří v naší geografické a kulturní oblasti tisíce let významnou součást pitné kultury. Část populace jejich nadměrnou spotřebou způsobovala specifické problémy a excesy, které vyvolávaly reakce společnosti. Nejradikálnější z nich se stala prohibice v USA. Mírnější formy se projevují omezením jejich prodeje, reklamy, ale také šířením nepravdivých informací. S tímto jevem se setkáváme i u nás.

Nedávno se například v jednom deníku objevil článek s titulkem Alkohol ohrožuje milion lidí, státní kasu stojí 59 miliard.

V první řadě je třeba upozornit na záměrně expresivní používání termínu alkohol. Nekonzumujeme nepoživatelný alkohol, ale tisíce druhů piv, vín a destilátů, které nikoho neohrožují. Ohrozit se může jejich neodpovědným užíváním jedině člověk sám. Takových jedinců ovšem u nás určitě milion není.

Nepravdivě je uváděna také spotřeba čistého lihu. Citované množství téměř dvanácti litrů na jednoho Čecha a rok nemůže odpovídat skutečnosti. Započítává totiž i nápoje zkonzumované sedmi sty tisíci zahraničními dělníky, kteří dle průzkumů pijí asi třikrát více než průměrný občan ČR, a desítkami milionů turistů. Pokud odečteme množství etylalkoholu, které spotřebují, dostaneme se na spotřebu v rámci Evropy výrazně podprůměrnou.

Naprosto lživá jsou tvrzení týkající se údajných ekonomických ztrát, které státu pití alkoholických nápojů způsobuje. Opak je pravdou. Pokud by výroba, distribuce a spotřeba byla zakázaná, přišel by státní rozpočet minimálně o 200 miliard. Z této částky činí minimálně 50 až 60 miliard DPH, které stát získává nejen z jejich prodeje, ale i z prodeje dalších produktů s nimi spojených. Zbytek tvoří daně a odvody podnikatelů a zaměstnanců, kteří se výrobou, distribucí a prodejem zabývají. Pokud bychom zavedli úplnou prohibici, zaniklo by minimálně 20 tisíc restaurací, vináren, vinoték a pivnic a cca 100 tisíc zaměstnanců by zůstalo bez práce. S nimi 20 tisíc pěstitelů vína a desítky tisíc jejich zaměstnanců. Mohl bych pokračovat pivovary, minipivovary, lihovary, výrobci technologií, skla, firmami zajišťujícími dopravu atd.

Mnoho nepravd se šíří i na téma vlivu konzumace alkoholických nápojů na zdraví. Stále častěji se lidé straší nebezpečím i mírného pití, přestože řada renomovaných výzkumů prokazuje jeho nezpochybnitelně pozitivní vliv. Vrcholem je pak extrémně lživé tvrzení, že každý nápoj s obsahem alkoholu škodí každému, i zdravému člověku, v každém, i sebemenším množství.

Prevence nadměrné a neodpovědné spotřeby Položme si tedy otázku, proč se o alkoholických nápojích lže a útočí se na ně. A zda mohou tyto lži a útoky zmenšit škody, které nadměrná, neodpovědná a nekultivovaná konzumace určitého množství jedinců způsobuje.

Dosud se nikdy nikde tyto škody nepodařilo eliminovat ani prohibicí, ani zvyšováním daní, omezováním prodeje a reklamy či neobjektivně negativní prezentací alkoholických nápojů.

Vzhledem ke skutečnosti, že veškeré negativní důsledky, jak již bylo řečeno, nezpůsobují samy o sobě, je nesmyslné proti nim bojovat.

Cestou k eliminaci následků nadměrné a neodpovědné spotřeby může být jedině prevence. Jejím základem se musí stát osvěta, šíření pravdivých informací o daném fenoménu, jeho kladech a záporech, přínosech i rizicích.

Přestaňme tedy šířit o nápojích s obsahem alkoholu nepravdivé informace a strašit jimi celou populaci. Pojďme se zaměřit na prevenci nadměrné a neodpovědné spotřeby a tím i negativních následků a rizik. Pojďme s tímto cílem vzdělávat a vychovávat děti a mládež. Zařaďme toto téma do školních osnov. Připravme výchovně formativní projekty pro dospělé. Jedině taková metoda může vést ke splnění základního cíle, tedy aby nám konzumace piva, vína i destilátů co nejvíce prospívala a co nejméně škodila.