Učitel IT nesmí zaspat dobu

Metodička ICT Jana Krichebauerová o výuce IT na školách

Onedostatku kvalifikovaných učitelů informatiky se mluví už docela dlouho. Stejně jako o tom, co přesně by mělo být náplní těchto hodin. Právě tímto problémem se mimo jiné začal zabývat i projekt SYPO (Systém podpory profesního rozvoje učitelů a ředitelů). Digitálním technologiím ve výuce a řízení školy věnuje zvláštní pozornost mimo jiné také v návaznosti na národní Strategii digitálního vzdělávání. V souvislosti s tím vznikla síť ICT metodiků, kteří působí ve všech krajských městech a zdarma poskytují podporu školám. Jedním z nich je i Jana Krichebauerová, která je dlouholetou lektorkou v oblasti IT a rovněž učitelkou na Gymnáziu Mladá Boleslav.

LN Jakou podporu ICT metodici školám nejčastěji poskytují?

Metodici zahájili svou činnost v druhém pololetí loňského školního roku a od té doby poskytli podporu z mnoha oblastí desítkám škol. Nejčastěji šlo o pomoc při výběru cloudového prostředí pro celou školu, nastavení účtů Office365, možnosti využití interaktivní techniky, pomoc s výběrem aplikací pro tablety nebo řešení potíží s informačním systémem. Mezi časté dotazy patří také práce s elektronickou žákovskou knížkou nebo využití ICT v jiných předmětech.

LN Co považujete za největší slabinu výuky informatiky na školách?

To je těžká otázka. Výuku v konkrétní škole ovlivňuje mnoho faktorů, jako například typ školy, její velikost, vybavení, ale také plán výuky (ŠVP) a personální zajištění. Nedostatek učitelů informatiky je znatelný na všech stupních škol. Pro 1. stupeň ZŠ prakticky neexistuje aprobovaný učitel informatiky, protože takový obor na pedagogických fakultách nenajdeme. Studium je určeno pouze pro 2. stupeň ZŠ nebo SŠ. Zajistit do školy aprobovaného učitele informatiky je dnes velice těžké.

LN Jak školy tento problém řeší?

Různě. Například ředitelé často doplňují úvazky učitelům o hodiny informatiky, aby splnili povinnou výuku, hlavně pokud nemají kvalifikovaného učitele. Další možností je zajištění externího pracovníka, odborníka z praxe, který má znalosti IT, ale tomu často chybí buď pedagogické vzdělání nebo VŠ. Toto je bohužel jen krátkodobé řešení, ale pomůže.

LN Myslíte si, že je počet hodin informatiky podle současného Rámcového vzdělávacího programu (RVP) dostačující?

Určitě ne, v současném RVP pro ZŠ je to jedna vyučovací hodina informatiky týdně na 1. stupni a jedna vyučovací hodina týdně na 2. stupni. Dvě vyučovací hodiny za celou povinnou školní docházku je opravdu málo. Některé školy počet hodin informatiky ve svých školních vzdělávacích programech navyšují, většinou na 2. stupni ZŠ, zvláště pokud mají aktivní učitele. Znám ve svém okolí několik nadšenců, kterým se toto úspěšně daří i na 1. stupni ZŠ. Klíčovým faktorem je samozřejmě personální zajištění výuky. Domnívám se ale, že není potřeba změnit jen počet hodin. Nutné je zaměřit se i na obsah výuky a na to, jestli odpovídá trendům doby a koresponduje s požadavky z praxe. To se týká hlavně středních škol.

LN Co by se podle vás ideálně mělo vejít do obsahu kurikula ICT na základní a později na střední škole?

Na základní škole by podle mého názoru byla vhodná práce jak s aplikacemi, mám na mysli nejen Office, ale také programy na zpracování fotek, videí nebo tvorbu webových stránek. Zároveň je dobré využít možnosti online výukových platforem, které nabízí bezplatné výukové kurzy zaměřené na různé programovací jazyky, například Codecademy, kde je k dispozici Python, Java nebo JavaScript.

Doporučit můžu i stránky Code.org, kde jsou k dispozici nástroje pro studenty širokého věkového rozpětí, díky kterým se mohou naučit základy programování a informačních technologií, nebo pro menší děti program Alice, který umožňuje vytvářet animace či programovat jednoduché 3D hry. Z mého pohledu je také důležité, aby žáci uměli vyhledávat informace, odhadnout jejich validitu – a to i v případě zdrojů. Prostor by měly dostat také logické úkoly, ale na to nemusí dojít nutně jen v informatice.

Výuka na střední škole by se měla věnovat například interpretaci získaných dat, včetně vyhledávání chyb v jiných interpretacích či grafických znázorněních nebo pokročilé práci s běžnými aplikacemi a jejich efektivnímu využití v praxi. Středoškoláci by měli být schopni vyřešit vybrané problémy s hardwarem i softwarem. Algoritmizace, programování a informační systémy by neměly chybět na žádné střední škole.

Napříč všemi stupni škol je pak ve výuce důležitá bezpečnost při práci s počítačem, ochrana zdraví, ergonomie a také ochrana osobních údajů v digitálním prostředí.

LN Jaký máte názor na systém BYOD (Bring Your Own Device), který si některé školy zvolily na podporu rozvoje informatiky? Děti si v jeho rámci nosí tablety nebo chytré mobily z domova a používají je jako vzdělávací nástroj.

Využití vlastních mobilních zařízení žáků má z mého pohledu hned několik výhod. Většinou je žáci dobře znají, a hlavně je umí používat. Rozpracované práci se mohou věnovat i mimo školu nebo ve volné chvíli, třeba při čekání na autobus, což může pozitivně ovlivnit jejich přístup k učení a samostatné přípravě do školy. Zároveň je tu další výhoda, a to že rodiče častěji pořizují modernější zařízení než škola a žáci se o ně starají lépe než o ta školní. Navíc pro školu jsou to ušetřené finanční prostředky.

Na druhou stranu ale zavedení BYOD přístupu často znamená zvýšené náklady na modernizaci školní sítě, zajištění rychlého a dostatečného připojení k internetu, které bude dostupné ve všech třídách. S tím samozřejmě souvisí odpovídající technická podpora a proškolení pedagogů. Nesmíme zapomenout také na zajištění ochrany dat, zabezpečení systémů a správy zařízení nebo na možnost jejich dobíjení.

V souvislosti s BYOD je rovněž nutné zamyslet se nad otázkou rovného přístupu a mít v rezervě vhodná mobilní zařízení pro žáky, jejichž rodiny si takový nákup nemohou dovolit. To všechno je potřeba zvážit ještě před tím, než přístup BYOD do výuky zavedeme.

Pro 1. stupeň ZŠ prakticky neexistuje aprobovaný učitel informatiky, protože takový obor na pedagogických fakultách nenajdeme

LN V poslední době se často mluví o nedostatku dostatečně kvalifikovaných učitelů informatiky. Děti jsou ve znalostech IT často dál než učitelé. Jaká je podle vás cesta k nápravě?

Obecnou motivací je, a to není zřejmě nijak překvapivé, zvýšení platů. Tím by se zvětšil zájem o studium IT oborů, a hlavně by došlo k dovzdělání současných aktivních učitelů.

LN Kdo dnes nejčastěji informatiku na školách učí?

Učitelů s aprobací informatika je nedostatek, zejména na základních školách. Poptávka soukromých firem po IT specialistech je vysoká, a i ohodnocení takového pracovníka u firmy je mnohonásobně vyšší, než kdyby učil, tudíž se nemůžeme divit, že odborníci odcházejí do jiných odvětví. Mnohé školy řeší nedostatek pedagogů tím, že motivují zapálené učitele jiných předmětů k rozšíření aprobace. Znám kolegu, který se na výuku informatiky vrhnul na prahu šedesátky.

LN Jakou konkrétní podporu SYPO učitelům informatiky nabízí?

Kromě podpory, kterou poskytuje krajský ICT metodik a o které jsem již mluvila, nabízí projekt SYPO nové metodické kabinety a vzdělávací programy, takzvané webináře. Ty jsou zaměřené na aktuální informace či nové trendy v jednotlivých oborech a oborových didaktikách. Do krajských metodických kabinetů pro informatiku se zatím zapojilo 92 učitelů z celé České republiky. V současné době vznikají i takzvané oblastní kabinety, o které zatím projevilo zájem dalších 200 pedagogů a stále přibývají.

LN Učitelé tedy mají o další vzdělávání zájem?

Ano, mají. Vyplývá to z oboru jako takového. Vývoj v oblasti IT je velmi dynamický. Učitelé musí sledovat trendy a novinky a vhodně je začleňovat do výuky, protože pedagog se zastaralými metodami v našem oboru velmi rychle ztratí respekt svých žáků. inzerce