Úprk ze základek pokračuje
Věřili byste, že v Praze je přes šedesát gymnázií? Vlastně ještě víc, protože v některých je třeba gymnázium čtyřleté i osmileté. Ve skutečnosti lze v hlavním městě napočítat 37 čtyřletých, 11 šestiletých a 34 osmiletých gymnázií. Do čtyřletých programů, kam se žáci hlásí v patnácti letech, nastoupilo letos 1952 studentů. Jenom o trochu méně (1879) se jich nachází v prvních ročnících osmiletých gymnázií, kam se hlásí děti už v jedenácti letech, a 723 v šestiletých, kde se začíná po sedmé třídě základní školy. V zásadě se tedy dá říct, že v Praze jde víc žáků na gymnázium už během povinné školní docházky než po jejím skončení, což musí mít samozřejmě dost negativní dopad na kvalitu druhého stupně základních škol. Lze předpokládat, že příští rok bude situace podobná, i když vedoucí odboru školství pražského magistrátu Jana Vlásenková nevyloučila, že ve čtyřletém cyklu by ještě mohlo pár míst přibýt, zatímco na víceletých gymnáziích prý nepřibudou docela určitě.
A jak vypadá situace mimo Prahu? Zdá se, že podobně jako v metropoli. Většina gymnázií nabízí jak víceleté, tak čtyřleté programy. Například v Královéhradeckém kraji je k dispozici 17 čtyřletých, pět šestiletých a 11 osmiletých. V Kraji Vysočina 15 čtyřletých, tři šestileté a 13 osmiletých.
Ministerstvo školství připravuje novelu zákona o vysokých školách, která by měla umožnit zájemcům studovat na českých univerzitách v cizím jazyce, a to zadarmo. Ovšem jen v případě, že se pro to rozhodne sama škola. Dnes se za cizojazyčné (většinou jde o anglické) studium podle zákona musí platit. Nejvíc toho využívají lékařské fakulty, pro něž představuje školné přes 300 tisíc korun za osobu a rok důležitý zdroj příjmů. Zájem je veliký a není pochyb, že medicíny poplatek rušit nebudou.
Nabízí se otázka, jestli se nezačnou cizincům otevírat s cizojazyčnými programy fakulty, které nemají dost zájemců místních. Ne že by bylo špatně samotné otevření, naopak. Je však na zvážení, jestli by bylo dobře, kdyby za ně školy inkasovaly peníze jen z českého státního rozpočtu, tedy od místních daňových poplatníků. Představitelé vysokých škol, ale i ministerstva něco podobného nečekají. Školy se podle nich nebudou zbavovat školného, které je pro ně přínosem. Novela by však mohla pomoci při získávání kvalitních doktorandů, kteří pomáhají posouvat výzkum zejména v technických a přírodovědných oborech. Ostatně bez poplatků už prý mohou cizinci studovat v cizojazyčných programech například v Německu.
Podíl cizinců na českých vysokých školách za posledních deset let vzrostl z osmi procent na přibližně 15,5 procenta všech studujících. Loni jich v Česku bylo téměř 45 tisíc. Většina cizinců (zpravidla ze Slovenska) studovala v češtině, studium v cizím jazyce si platilo osm tisíc lidí. Celkový počet vysokoškolských posluchačů v posledních letech vlivem demografického vývoje poklesl. V minulém roce jich bylo něco přes 290 tisíc.