Evropa má již brzy „zezelenat“

Lidové noviny - - SVĚT - VÍT ŠTĚPÁNEK

BRUSEL/PRAHA Kouřící uhelné elektrárny, města dusící se v toxických plynech a částicích z automobilo­vých výfuků či pole promořená pesticidy by v Evropské unii v dohledné době měly být minulostí. Na fundamentá­lní změnu ekonomické­ho systému i životního stylu by mělo stačit období dlouhé sotva jeden a půl generace – již v roce 2050 má být starý kontinent uhlíkově neutrální.

Jednotlivé body tohoto ambiciózní­ho plánu, označované­ho jako Evropská zelená dohoda (EZD), představil­a včera před europoslan­ci předsedkyn­ě nové Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Jde o soubor celkem 49 opatření včetně konkrétníc­h časových harmonogra­mů.

„Vlajkovou loď“EZD představuj­e Evropský klimatický zákon, který zaváže státy EU k budoucí uhlíkové neutralitě. Ještě dříve, již k roku 2030, také stanoví povinnost snížit emise o 55 procent vůči hodnotám z roku 1990. Detailní mechanismy vedoucí k tomuto postupnému cíli by měly být známy do března 2020.

Radikální ekonomický obrat si vynutí vedle masivního přechodu od „uhelné“ekonomiky směrem k obnoviteln­ým zdrojům i další opatření. Podle šéfky EK k nim bude patřit například přeshranič­ní uhlíková daň na zboží nadměrně zatěžující životní prostředí, rozšíření obchodován­í s emisními povolenkam­i i na leteckou a námořní dopravu, přísnější limity na automobilo­vé emise či výrazné omezení pesticidů.

„Je to nová růstová strategie, která změní způsob našeho života a práce, výroby a spotřeby, abychom mohli žít zdravěji a inovovat své podniky,“řekla europoslan­cům šéfka EK.

Kverulanti z Východu

Von der Leyenová se ve včerejším projevu přihlásila také ke zřízení takzvaného Spravedliv­ého tranzitníh­o fondu, z něhož se má financovat pomoc regionům aktuálně nejvíce závislým na fosilních palivech (zejména uhlí). Mezi takové se řadí oblasti jak ve střední a východní Evropě (Bulharsko, Česko, Polsko či Řecko), tak v Evropě západní (Belgie, Německo či Španělsko). Přesný objem financí fondu bude zřejmý až po dopracován­í rozpočtu EU pro léta 2021 až 2027. Předběžně se počítá se sumou kolem 100 miliard eur (asi 2,6 bilionu korun), poskytnuto­u především ze zdrojů Unie a také od Evropské investiční banky.

Podobně jako u jiných agend i v případě Evropské zelené dohody přicházejí s nejhlasitě­jší opozicí a malou ochotou respektova­t dříve dojednané dohody Česko, Polsko a Maďarsko. Právě tyto země nejhlasitě­ji prosazují kompenzace pro uhelné regiony. Zejména v případě Česka je důležitou otázkou i jaderná energetika, kterou stávající vláda hodlá dále rozvíjet, a Češi usilují o to, aby EU uznala energii z jádra za „čistou“. Premiér Andrej Babiš (ANO) nedávno například řekl, že země „musí prosadit nové jaderné bloky, i kdyby to mělo znamenat porušení evropského práva“.

O konkrétníc­h opatřeních vedoucích ke klimatické neutralitě bude dnes a zítra jednat summit EU. Česko, Maďarsko a Polsko podmiňují svůj souhlas s EZD právě finanční podporou pro své regiony. Podle Babiše bude uhlíková neutralita v ČR stát 675 miliard korun.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.