Evropa má již brzy „zezelenat“

BRUSEL/PRAHA Kouřící uhelné elektrárny, města dusící se v toxických plynech a částicích z automobilových výfuků či pole promořená pesticidy by v Evropské unii v dohledné době měly být minulostí. Na fundamentální změnu ekonomického systému i životního stylu by mělo stačit období dlouhé sotva jeden a půl generace – již v roce 2050 má být starý kontinent uhlíkově neutrální.

Jednotlivé body tohoto ambiciózního plánu, označovaného jako Evropská zelená dohoda (EZD), představila včera před europoslanci předsedkyně nové Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Jde o soubor celkem 49 opatření včetně konkrétních časových harmonogramů.

„Vlajkovou loď“EZD představuje Evropský klimatický zákon, který zaváže státy EU k budoucí uhlíkové neutralitě. Ještě dříve, již k roku 2030, také stanoví povinnost snížit emise o 55 procent vůči hodnotám z roku 1990. Detailní mechanismy vedoucí k tomuto postupnému cíli by měly být známy do března 2020.

Radikální ekonomický obrat si vynutí vedle masivního přechodu od „uhelné“ekonomiky směrem k obnovitelným zdrojům i další opatření. Podle šéfky EK k nim bude patřit například přeshraniční uhlíková daň na zboží nadměrně zatěžující životní prostředí, rozšíření obchodování s emisními povolenkami i na leteckou a námořní dopravu, přísnější limity na automobilové emise či výrazné omezení pesticidů.

„Je to nová růstová strategie, která změní způsob našeho života a práce, výroby a spotřeby, abychom mohli žít zdravěji a inovovat své podniky,“řekla europoslancům šéfka EK.

Kverulanti z Východu

Von der Leyenová se ve včerejším projevu přihlásila také ke zřízení takzvaného Spravedlivého tranzitního fondu, z něhož se má financovat pomoc regionům aktuálně nejvíce závislým na fosilních palivech (zejména uhlí). Mezi takové se řadí oblasti jak ve střední a východní Evropě (Bulharsko, Česko, Polsko či Řecko), tak v Evropě západní (Belgie, Německo či Španělsko). Přesný objem financí fondu bude zřejmý až po dopracování rozpočtu EU pro léta 2021 až 2027. Předběžně se počítá se sumou kolem 100 miliard eur (asi 2,6 bilionu korun), poskytnutou především ze zdrojů Unie a také od Evropské investiční banky.

Podobně jako u jiných agend i v případě Evropské zelené dohody přicházejí s nejhlasitější opozicí a malou ochotou respektovat dříve dojednané dohody Česko, Polsko a Maďarsko. Právě tyto země nejhlasitěji prosazují kompenzace pro uhelné regiony. Zejména v případě Česka je důležitou otázkou i jaderná energetika, kterou stávající vláda hodlá dále rozvíjet, a Češi usilují o to, aby EU uznala energii z jádra za „čistou“. Premiér Andrej Babiš (ANO) nedávno například řekl, že země „musí prosadit nové jaderné bloky, i kdyby to mělo znamenat porušení evropského práva“.

O konkrétních opatřeních vedoucích ke klimatické neutralitě bude dnes a zítra jednat summit EU. Česko, Maďarsko a Polsko podmiňují svůj souhlas s EZD právě finanční podporou pro své regiony. Podle Babiše bude uhlíková neutralita v ČR stát 675 miliard korun.