Stříleli do lidí, ale marně

TEMEŠVÁR

Kousek od náměstí Pia?a Maria v Temešváru je nenápadná zastrčená ulička a u ní ještě nenápadnější vchod do zcela tuctového domu. Slouží jako modlitebna kalvinistické církve a v prosinci 1989 sehrál zásadní roli během pádu komunistického režimu.

Správcem zdejší evangelické farnosti byl pastor László Tokos, vytrvalý kritik represivní politiky vládce země Nicolaeho Ceaușeska. Pokus tajné policie Securitate vystěhovat ho do Maďarska mobilizoval stovky lidí, následovala střelba do demonstrantů a pád rumunské diktatury.

„Nechtěl jsem žádnou revoluci, jen jsem protestoval proti tomu, co dělal Ceaușeskův režim,“vzpomíná Tokos v rozhovoru pro LN. Pastorovi z řad maďarské populace, v Temešváru poměrně silně zastoupené (v celém Rumunsku je Maďarů asi 1,2 milionu, tedy šest procent), se nelíbila politika Ceaușeska vůči menšinám a vztah k základním lidským právům.

Publicitu i za hranicemi Tokos získal díky interview, které s ním v březnu 1989 natočili kanadští žurnalisté Michael Clair a Réjean Roy. „Propašovali jsme techniku, rychle natočili a zmizeli,“popsal pro LN Clair, který se i s kolegou Royem po 30 letech přijel podívat na místa jejich tajné mise. Velký ohlas mělo tehdy odvysílání rozhovoru v maďarské televizi, kterou tu chytá každý.

Tokosův bratr István žil tehdy v kanadské emigraci, sbíral peníze a staral se o to, aby svět o Ceaușeskových manýrech věděl. „Překvapilo mě, jak rychle bylo po všem,“zavzpomínal pro LN. Křeč režimu byla ve skutečnosti bolestivější. V Temešváru zasáhla proti lidem v ulicích policie a armáda a 17. prosince v poledne do nich začala pálit ostrými. Rozkazy střílet do lidí tehdy dával osobně Ceaușescu, nenávist vůči němu ale byla silnější než strach.

Dvacátého prosince vyšly do ulic desetitisíce lidí včetně dělníků z místních závodů. Armáda už nezasahovala a Temešvár se prohlásil za „první svobodné město“. Tím samým co Temešvár si prošla další města včetně metropole Bukurešť. Ceaușeskovi nepomohl ani útěk vrtulníkem, diktátor i se ženou byli dopadeni a po krátkém procesu zastřeleni.

Složité vyrovnání se s minulostí

„Pro nové, demokratické Rumunsko to byla ostuda,“konstatuje o procesu nad Ceaușeskovými dokumentární film, který ukazuje návštěvníkům temešvárské dokumentační středisko a muzeum Memoriál revoluce. Jeho šéf Traian Orban upozorňuje na nepotrestané zločiny komunismu. „Jak se taky mohly trestat, když generálové, kteří dávali rozkazy ke střelbě, získali posty v porevolučním kabinetu,“říká o vývoji po pádu komunismu. Revoluční hnutí Fronta národní spásy, která poprvé vznikla v Temešváru, se přeformovala v sociální demokracii (PSD) v čele s Ionem Ilieskem. Ten se stal prvním porevolučním prezidentem a PSD se dodnes periodicky střídá ve vládě.

Dnes 89letý Ilescu byl letos v dubnu obviněn ze zločinů proti lidskosti právě při přebírání moci na přelomu let 1989 a 1990. Vyšetřovatelé mu kladou za vinu šíření zmatků a dezinformací či násilné potlačování demonstrací. I tyto události měly na svědomí mrtvé. Celkově pak bylo podle Orbana obětí asi 1600 a dodnes vycházejí najevo další.

Duch nedostatečného zúčtování s komunismem provázel i některé z připomínkových akcí. Ty začaly v Temešváru, oficiálně je odstartoval v neděli večer pochod městem. Následují mše, pokládání věnců, koncerty ve všech městech včetně Bukurešti.

Třeba slavnostní zasedání temešvárské městské rady ale provázela vyhrocená diskuse. „Mám daleko do toho, abych byl se současným stavem spokojen,“říká Tokos, podle něhož minulých 30 let zakonzervovalo komunisty u moci. „Nemáme důvěryhodnou opozici, všechny strany jsou v podstatě komunistickými satelity,“dodává.

S pocitem nedostatečného zúčtování s komunismem si Rumuni připomínají 30. výročí pádu diktátora Ceau?eska. Zdejší revoluce byla v Evropě poslední a na rozdíl od ostatních i krvavá.