Makropulos obíhá hvězdu Absolutno
PRAHA Exoplaneta, kterou Česku přidělila Mezinárodní astronomická unie (AUI) v Paříži, získala jméno. V hlasování veřejnosti zvítězil název Makropulos. Hvězda XO-5 v souhvězdí Rysa, kterou Makropulos obíhá, ponese jméno Absolutno. Informovala o tom Akademie věd ČR (AV ČR).
Exoplanety jsou planety mimo Sluneční soustavu. Planeta se jménem vycházejícím z divadelní hry Karla Čapka je o trochu větší než Jupiter a tvoří ji horké plyny. Hvězdu Absolutno obíhá mnohonásobně rychleji než Země Slunce. Jeden rok tam trvá zhruba čtyři pozemské dny.
Hvězda Absolutno je podle mluvčího České astronomické společnosti (ČAS) Pavla Suchana pozorovatelná v blízko souhvězdí Blíženců. Podle Soni Ehlerové z Astronomického ústavu AV ČR jde o slabší hvězdu velmi podobnou Slunci, ale starší. „O dalších planetách v tom systému nic nevíme, což neznamená, že tam nejsou,“řekla Ehlerová.
Návrhy na jména pro exoplanetu a hvězdu mohli lidé v Česku posílat od června do října. Do finále se probojovalo devět dvojic jmen. Pro planetu nakonec zůstaly ve hře například názvy Vyšehrad, Krkonoše, Čtyřlístek či Vltavín, pro hvězdu Šemík, Sněžka, Fifinka a Granát. Komise pro výběr jména je podle Petra Sobotky z ČAS vybrala tak, aby bylo z názvu zřejmé, že hvězda je větší než planeta, a aby zároveň zůstala otevřená možnost pro pojmenování dalších planet podobným způsobem. Do hlasování se zapojilo 4500 lidí.
Návrhů jmen přišlo 1739. Pravidlům AUI ale odpovídalo jen 250. Komise musela vyřadit například nápady na pojmenování po osobnostech, které zemřely v posledních 100 letech, jako byl Masaryk či Havel. Vyřadila také ty, které považovala za nevhodné, třeba Smažený sýr nebo Okurkový
salát. Neuspěl ani navrhovaný Cimrman, protože Járacimrman se už jmenuje jedna z planetek Sluneční soustavy, kterou v roce 1996 objevil český astronom Zdeněk Moravec. Právě Cimrman by přitom podle Sobotky zřejmě jinak vyhrál, jelikož se ho týkala pětina všech návrhů.
Češi byli při výběru jména omezeni tím, že zhruba 750 planetek má již česká jména, protože je objevili čeští astronomové. Po tuzemských astronomech jsou pojmenovány planetky Anděl či Grygar, na českou historii pak odkazují Masaryk, Hus, Palach, Komenský, Hašler, Milenajesenská, Jirous či Zikmund. Na obloze je také třeba Bivoj nebo Přemysl.
Mezinárodní astronomická unie v červnu „rozdělila“exoplanety všem státům při příležitosti 100 let své existence. Kampaně zorganizovalo 110 zemí, vybíralo se z 360 000 návrhů. Hvězdy udělené jednotlivým státům jsou viditelné z jejich území a dost jasné na to, aby se daly pozorovat malým dalekohledem.