Skoro třetinu cigaret koupí cizinci
PRAHA Za rok téměř sto krabiček cigaret, v případě alkoholických nápojů pak 9,9 litru čistého lihu na hlavu. Nedávno zveřejněné údaje Českého statistického úřadu o domácí spotřebě ukazují, že Češi patří v mezinárodním srovnání k premiantům ve spotřebě kuřiva a alkoholu. Naše domácí konzumace je sice nezanedbatelná, nedosahuje však takových výšin, jak uvádí statistika a žebříčky mezinárodních institucí.
Vzhledem k nižší ceně tabáku a alkoholických nápojů oproti většině zemí Evropy u nás bují nákupní turistika, zejména v pohraničí s Německem a Rakouskem. Ta má podle nejnovější studie poradenské společnosti KPMG i odhadu tabákových firem na svědomí 20 až 30 procent všech prodejů cigaret v Česku. V případě alkoholu připadá na cizince odhadem necelá pětina zdejšího prodeje.
Cena rozhoduje
Statistiky nerozlišují, kdo zboží koupil, ukazují na základě v Česku odvedené spotřební daně „jen“celkový objem prodejů. KPMG v analýze evropského tabákového trhu Project Stella Report uvádí v případě Česka celkový legální prodej v roce 2018 na úrovni 20,01 miliardy kusů cigaret (přes jednu miliardu krabiček).
Na základě země původu (nalepených kolků) vyhodnocovaných krabiček v jednotlivých zemích pak vyčísluje, že z Česka bylo loni odvezeno 5,6 miliardy kusů (280 milionů krabiček), a to zejména do Německa a Rakouska.
Pohraniční trafiky, benzinky či prodejny alkoholu jsou plné německých a rakouských turistů, kteří přijíždějí jen na otočku. Důvodem je výrazný rozdíl cen – v případě jedné krabičky cigaret 90 korun oproti 144 korunám v přepočtu v Německu a 122 korunám v Rakousku. Samy tabákové firmy na základě vlastních údajů uvádějí, že nákupy cizinců v pohraničí se podílejí na celkovém českém odbytu cigaret až 30 procenty.
„Objem cigaret v rámci nákupní turistiky je ovlivněn mnoha faktory a výkyvy během roku. Ale zcela zásadní vliv na nákupní chování turistů má cena,“připomíná mluvčí dvojky tuzemského tabákového trhu, společnosti British American Tobacco, Tomáš Tesař.
Česko chystá v příštím roce skokové zdražení až o 12 korun za krabičku, což povede k poklesu nákupů v pohraničí. Oficiální prodeje se tím sníží, ale skutečná domácí spotřeba klesnout tolik nemusí – dá se očekávat, že Češi začnou víc nakupovat cigarety na Slovensku a v Polsku, kde krabička v příštím roce vyjde výrazně levněji.
Češi v alkoholismu nevedou Podobný vliv nákupu turistů se týká také alkoholu. Letos vydaná studie Státního zdravotního ústavu (SZÚ) uvádí za rok 2018 údaj 7,4 litru čistého lihu na obyvatele staršího 15 let. Čísla vycházejí z dotazníkového šetření na vzorku 1800 Čechů.
Proti tomu stojí údaj ze zaplacené spotřební daně za loňský rok spočítaný statistickým úřadem: 9,9 litru čistého lihu na hlavu včetně kojenců. Ten prezentuje organizace 36 ekonomicky rozvinutých států světa (OECD) ve svém žebříčku jako 11,6 litru – přepočteno na osoby starší 15 let. A to je mezi členskými státy čtvrtá nejvyšší spotřeba.
Spoluautor studie SZÚ Ladislav Csémy, odborník na výzkum závislostí při Národním ústavu duševního zdraví, přičítá rozdíl mezi oběma čísly právě na vrub konzumace a vývozu alkoholu cizinci. Přesný rozdíl ale nelze vyčíslit. „Musíme brát v úvahu, že náš výzkum vychází z dotazníkového šetření a lidé mají tendenci se při dotazování dělat trochu lepšími. Takže skutečná spotřeba čistého alkoholu na obyvatele bude zřejmě někde mezi naším údajem a údajem statistického úřadu,“doplňuje Csémy.
„Často se tu i v mezinárodním srovnání zaměňuje údaj o prodeji s údajem o spotřebě. Přitom je zřejmé, že obě kategorie se výrazně liší. Země s výrazným podílem turistů jsou pak v mezinárodním srovnání bity,“komentuje statistiky ředitel Unie výrobců a dovozců lihovin Vladimír Darebník.
Podrobná analýza OECD, nazvaná Health at a Glance 2019 (Zdraví v kostce), ukazuje i jeden paradox. Česko a také Francie patří do první čtveřice zemí s nejvyšším prodejem (uváděno jako spotřeba) alkoholu na osobu. Ale v podílu lidí závislých na alkoholu v rámci celé populace jsou pod průměrem žebříčku 36 ekonomicky rozvinutých zemí světa. V případě tabáku je Česko s uváděnými 18,4 procenta kuřáků v populaci těsně nad průměrem sledovaných zemí.
Česku patří přední světové příčky v prodeji kuřiva a alkoholu. Zhruba 20 až 30 procent odbytu má ale na svědomí nákupní turistika.