Vytížená vládní letka brzy posílí

Letadla vozící české vládní činitele občas nestíhají poptávku po zahraničních cestách. Resort obrany proto pořizuje nové stroje

PRAHA Čtrnáctého října letošního roku se na radarech tuzemského řízení letového provozu měl objevit vládní speciál s ministrem zahraničí Tomášem Petříčkem a misí složenou z českých podnikatelů. Dosednout měl v Kolumbii. Místo toho se ministr české vlády musel spokojit s klasickým linkovým spojem a nočními přestupy. Podnikatelé museli do Jižní Ameriky po vlastní ose.

To je jen jedna z epizod ilustrujících neutěšenou situaci v české vládní letce, která má občas problém pokrýt všechny požadavky na přepravu.

„Letadel je omezené množství, což platí už mnoho let,“řekl LN

Jan Pejšek, mluvčí ministerstva obrany, které se o letku stará. „Kromě politiků vozí armádní dopravní letectvo i vojáky,“dodal.

Ústavní činitele momentálně vozí po světě pětice strojů, přičemž nejnovější je dvojice Airbusů z roku 2007. Doplňují je ještě jeden letoun CL-601 s označením Challenger z konce tisíciletí a dva zastaralé ruské Tupolevy Jak-40 z konce sedmdesátých let. Ty navíc nesplňují velmi přísné emisní limity. Jedinou jinou variantou je čtveřice dopravních letounů CASA. Jedna z nich je navíc trvale vyčleněná na misi na Sinajském poloostrově.

Popsaná sestava strojů má své problémy. „Větší poruchovost vykazují starší Challenger a ještě starší Jak-40,“řekl LN Pejšek. Často tak okupují místa v servisu v době, kdy si jejich služby žádají čeští ústavní činitelé.

Dokládá to statistika poruch od roku 2003. V roce 2004 například letadlo s tehdejším prezidentem Václavem Klausem na palubě mělo poruchu předního podvozku, na stroji Challenger s ministrem zahraničí Cyrilem Svobodou zase prasklo přední sklo.

Totéž se stalo Airbusu, kterým letěl premiér Petr Nečas v roce 2013. V únoru 2011 zase Challenger s náčelníkem generálního štábu Vlastimilem Pickem nouzově přistával na letišti Ruzyně kvůli závadě přistávacích klapek. Dalších podobných incidentů jsou desítky a přibývají.

Občas musí zaskakovat trochu obskurnější stroje. To jako při cestě z roku 2015 tehdejšího ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka do Milána na světovou výstavu Expo. Letadla vládní letky byla buď vytížená, nebo v servisu. A tak letěla Zaorálkova výprava starým vrtulovým strojem sovětské výroby, který byl na pokraji vyřazení.

Pomůže Bombardier

Pomoci by měl nový letoun Global 5000 od kanadského výrobce Bombardier. Když půjde vše dobře, měl by resort obrany podle Pejška podepsat smlouvu na nový stroj v rámci několika týdnů. Se zakázkou na nový tryskáč ale měly české úřady v minulosti trable. Do první zakázky se totiž přihlásila jen společnost Embraer, která navíc nesplnila požadované podmínky. Ministr obrany Lubomír Metnar byl tak nucen v létě celou zakázku zrušit. V říjnu vypsal novou, do které dorazily tři nabídky nabízející totožný, již zmiňovaný Bombardier.

Už je navíc jasné, že armádě přibudou dva nové letouny typu CASA. „Tyto nákupy výrazně zvýší přepravní schopnosti Armády ČR,“poznamenal mluvčí. Přesto budou zřejmě další nákupy nevyhnutelné.

Právě kvůli nutnosti vypravit občas větší množství lidí, třeba v rámci podnikatelských misí, bude armáda potřebovat další letadla minimálně o velikostí Airbusů. Ty mají z klasické třídy byznysových tryskáčů nejvyšší kapacitu. Usadí se v nich až 124 pasažérů. Ve chvíli, kdy je ale s Airbusy problém, nemá je kdo zastoupit.

Druhou největší kapacitu mají ne příliš spolehlivé Jakovlevy, do kterých se vmístí maximálně 28 cestujících, do jediného Challengeru pak nanejvýš 19.

„Země naší velikosti mají obdobně velké flotily dopravních letadel,“uvedl na dotazy LN Pejšek. Sousední Slovensko disponuje dvěma Airbusy A319 a dvěma nizozemskými Fokkery 100. Rakouští ústavní činitelé zase často využívají linkové lety, příležitostně si vypůjčí armádní letoun.