Nový odstřel zvěře pobuřuje
kraji je normovaný stav jelena čtyři sta až pět set kusů. Je jich tam 4200, tedy skoro desetkrát víc. Stejné je to u daňka a muflona, přičemž oba jsou nepůvodní druh. Daňků by mělo být na severu dvě stě, je jich kolem tisícovky, muflonů by mělo být tři sta, je jich třináct set,“přiblížil již dříve pro LN ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny Pelc.
Ministerstvo zemědělství chce také zrušit takzvané normované stavy. Ty v zásadě říkají, jaký je maximální počet kusů jednotlivých druhů zvířat. V zákoně by měl zůstat jen minimální stav, což je takový počet zvířat, která jsou nutná pro zachování druhu. Vychází se přitom z poměru dospělé samčí a samičí populace a mladé populace, která na konkrétním území zaručí, že na něm druh bude přežívat i nadále. „U každého zvířete to může být trochu jiné. Kdyby v dané honitbě stav klesl pod minimální hodnotu, měla by přijít sankce. Ta je v zákoně už dnes a zůstane. Zvěř je přírodní bohatství,“říká Mlynář.
Minimální stav nově resort přesně definuje, a to ve vyhlášce, která naváže na novelu zákona o myslivosti. Kolik by to mělo být, diskutuje ministerstvo s Výzkumným ústavem lesního hospodářství a myslivosti nebo s pražskou lesnickou fakultou.
Lovit co nejdéle
V legislativním kolečku už je i jiná vyhláška, která rozšiřuje doby lovu. Jednotlivé druhy zvěře se mohou ze zákona střílet v konkrétním období. Toto období bude nyní delší. „Lov spárkaté zvěře do dvou let jejího věku jsme se snažili rozšířit absolutně, u dospělé jsme zúžili dobu hájení,“dodává Mlynář.
V Česku je celkem 6,9 milionu hektarů honebních pozemků, tedy těch, na nichž je povolena myslivecká činnost. Více než padesát procent je na zemědělské půdě, 38 procent v lese, 1,4 procenta na vodní ploše a 4,3 procenta na ostatních místech. Na obory připadá 48,5 tisíce hektarů, 95,9 tisíce na bažantnice. Průměrná výměra honitby je 1190 hektarů.